Na výstavě o bezdružické lokálce najdete i razítka jak z Ostře sledovaných vlaků

11. únor 2022, aktualizováno

Jízdenky z pevného kartonu, čepice výpravčího, lampa, dokonce i lopata s uhlím. Nejen to můžete teď vidět v černošínském muzeu na výstavě Ze života bezdružické lokálky.

Jiří Bízek

Vystavované exponáty přivezl strojvůdce Jiří Bízek z Bezdružic, který mašinfíruje už 44 let. Celou výstavu ještě podtrhuje zvuk dunících kolejí, ve smyčce běží také krátký film přímo z trati z Pňovan do Bezdružic.

Jiří Bízek už jako dítě snil o tom, že bude řídit vlak. Za svým snem si šel. Nejen, že si jej splnil, ale dodnes ho práce baví. Moc rád vypráví historky, které při práci zažil, často i košilaté a nepublikovatelné. Ostatně, je kronikářem lokálky a průvodcem muzea v Bezdružicích u vlakové zastávky, takže se jej můžete sami zeptat. Za 44 let zažil tolik úsměvných příhod, že by dokázal vyprávět celý den.

Historickými exponáty, dokumenty i fotografiemi zaplnil v černošínském muzeu šest skříňových vitrín a všechny stěny. Vše rozdělil tématicky, takže jedna vitrína připomíná věci od pochůzkářů, další pak od traťáků či dispečerů, v další jsou věci z osobní pokladny, kde můžete vidět třeba jízdenky, vzorníky jízdenek, jízdní řády či předpisy. O kus dále jsou ovládací prvky z motorového vozu M131 ještě z kopřivnické Tatry.

Razítka jako z Ostře sledovaných vlaků

Stojan plný různých razítek vám může připomenout film Ostře sledované vlaky. Tato razítka ovšem hladkou kůži krásné ženy nezdobila. I když, kdo ví? U trati se děly spousty věcí, které prý musí zůstat v utajení. Výstava Ze života bezdružické lokálky bude v černošínském muzeu k vidění až do konce března.

autor: Martina Sihelská | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.