Naďa Urbánková: Vilém peče housky

V roce 1973 byla na vrcholu své popularity zpěvačka Naďa Urbánková. Mužem, který stál téměř u všech jejích pěveckých úspěchů, byl klavírista a kapelník Jiří Brabec. Jeho kapela Country beat byla spolehlivým doprovodem jejích písniček. Začalo to na festivalu v Karlových Varech v létě roku 1966 a pokračovalo to v pražském Divadle Sluníčko. „Tam jsem pozvala Jirku Suchého a ten pak nabídl Jiřímu Brabcovi angažmá v Semaforu“, vzpomínala budoucí držitelka pěti Zlatých slavíků v řadě za sebou Naďa Urbánková. Nikdy po slávě sama netoužila, přišla k ní jaksi mimochodem. To, co vždycky opravdu chtěla, byla láska a rodinné štěstí. Toho se jí ale nedostalo.

Říkalo se jí také Královna brýlí. Byl to od Jiřího Suchého chytrý tah. Když si je Naďa Urbánková před jedním vystoupením v Semaforu ukládala do pouzdra, řekl jí, aby si je nechala na očích. A tak se velké brýle staly pro ni rekvizitou na celý život, měla jich doma přes stovku.

Písnička Vilém peče housky se v originálu jmenuje my Old Man´s a Dustman a česky ji otextoval Zdeněk Svěrák. Uvádět se to ale nesmělo, a tak byla občas jako autorka textu označována sama Naďa Urbánková. Stalo se tak v roce 1973, když byla bývalá zdravotní sestra podruhé Zlatou slavicí.