Naděje pro záchranu: Umělý odchov perlorodky
Perlorodka říční patří mezi velmi ohrožené živočichy v celé Evropě. Na jejich razantním úbytku v horských řekách se podíleli lidé sběrem perel a následně znečišťováním vod. Na Šumavě se perlorodky vyskytují ve dvou řekách – v Blanici a v Teplé Vltavě, kde se je odborníci snaží poznávat a také pomáhají navyšovat jejich početnost umělým odchovem.
Život perlorodky byl a možná ještě stále je hodně skrytý. Odborníci na Šumavě proto začali perlorodky zkoumat před bezmála čtyřiceti lety a neustále zjišťují nové informace. Za několik desetiletí připravili řadu projektů, které odpověděly alespoň na některé základní otázky.
„Teď to byly projekty z operačního programu životního prostředí. Ten první byl zaměřený více na výzkum, protože jsme toho moc nevěděli o vztazích mezi perlorodkou a jejím prostředím. Následně i na ryby, na jejich přítomnost v toku a i na to, jestli nějaké linie pstruhů jsou lepší nositelé perlorodek. To, kde vlastně perlorodka žije, čím se živí ve Vltavě, jak vypadá mikroprostředí v toku, kde bude nejlepší ji vysazovat," říká bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.
Všechny tyto otázky byly velmi důležité proto, abychom mohli co nejlépe a s co nejvyšší efektivitou uměle posilovat populaci perlorodky na Šumavě. S umělým odchovem se začalo už před více než dvaceti lety, kdy se tzv. nainvadovali pstruzi, kteří se odchytili ve Vltavě, tedy se vykoupali v nádrži plné glochidií perlorodek a pak se pstruzi vypustili zpět do Vltavy. Na výsledek tohoto experimentu jsme si museli počkat.
„Teprve teď víme, že jsme našli nějakou perlorodku z tohoto odchovu, tak to znamená, že musíme čekat skoro 20 let, než něco zjistíme. Protože perlorodka žije skrytě – prakticky to trvá těch patnáct let, než my zjistíme výsledek práce," dodává Eva Zelenková.
V současné době začíná další část dlouhodobé práce s perlorodkami. V nadcházejících pěti až sedmi letech budou do Teplé Vltavy postupně vypouštěny tisíce uměle odchovaných perlorodek říčních. Snad pomohou vylepšit početnost těchto živočichů, o které jsme málem úplně přišli, na výsledek si však budeme muset ještě několik let počkat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.