Národ, který nezná svou historii, je odsouzen k tomu, aby své chyby opakoval, říká Karel Sedláček

Narodil se v Praze a vystudoval strojní průmyslovku. Po maturitě dostal umístěnku do plzeňské škodovky a tady někde začalo jeho spojení s Plzní, díky které se stal opravdovou legendou. Karel Sedláček se v roce 1960 stal nejmladším hlasatelem Československého rozhlasu. Vyhrál konkurz v 19 letech. Měl dobrou hlasovou průpravu, protože hrál amatérské divadlo.

V srpnu 1968 se podílel na protiokupačním vysílání z Plzně. "Okupace se mi vrací zvláště, když vidím, co se odehrává nedaleko od nás. Je to moc smutné. Lidé zapomínají."

Národ, který nezná svou historii, je odsouzen k tomu, aby své chyby opakoval.
Karel Sedláček

Na konci roku 1968 po odchodu z plzeňského rozhlasu byl tiskovým tajemníkem filmového festivalu Finále v Plzni, také redaktorem Večerní Plzně a v roce 1971 se vrátil do Prahy a stal se redaktorem Svobodného slova. Po sametové revoluci byl redaktorem a hlasatelem Rádia Svobodná Evropa.

Před pár týdny obdržel v Plzni Cenu 1. června za významný přínos k prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize.

Proč vlastně přišel po maturistě pracovat zrovna do Plzně? Jak vzpomíná ze Svobodné Evropy na Yvonne Přenosilovou? A co cítí 57 let po srpnu 1968? Poslechněte si celý rozhovor.