Návrat vody na Šumavu podporuje růst mnoha rostlin. Některé jsou velmi vzácné

5. září 2022

Obnova mokřadů na Šumavě, tedy rašelinišť, pramenišť nebo podmáčených luk nejen, že vrací vodu do krajiny, ale také podporuje růst mnohých vzácných rostlin. A každý druh mokřadu přitom vytváří podmínky pro jiné druhy rostlin, z nichž mnohé rostou pouze na Šumavě.

Nejznámějším typem šumavského mokřadu jsou jednoznačně rašeliniště. Ta jsou pro Šumavu typická. Ovšem i rašeliniště byla v minulosti zásadně ovlivňována lidskou činností. Nejdříve je lidé vybudovanými kanály odvodňovaly a následně těžili vysychající rašelinu. A právě tato činnost znamenala zkázu pro tento vzácný druh mokřadu a také pro živočichy a rostliny zde žijící.

„Když bychom se bavili třeba o horském vrchovišti, které má takovou strukturu, že kolem něj je rašelinný les, pak je pásmo kleče a uprostřed je to nejvzácnější. Na vrchovišti je alpinský trávník, kde rostou ty nejvzácnější druhy, jako rosnatky kyhanka sivolistá nebo třeba klikva bahenní, tak to jsou druhy, které jinde nenajdeme. Klikvu tedy případně na přechodových rašeliništích, ale když se takové rašeliniště odvodní, tak začne střed rašeliniště přerůstat a mizí tato nejvzácnější vegetace. Takže zvýšením hladiny podzemní vody, zrušením odvodňovacích kanálů se zachrání tato část rašeliniště," ysvětluje Lukáš Linhart, který se v rámci projektu Life for Mires – Život pro mokřady, podílí na jejich obnově.

Z vyšších rostlin se na vrchovištích daří také rostlinám, jako šicha černá, na údolních vrchovištích je hojný vřes obecný. Vlhčím místům dávají přednost druhy z čeledě šáchorovitých. Rašelinná jezírka a šlenky zarůstá ostřice mokřadní nebo blatnice bahenní. Na plošinkách horských vrchovišť tvoří souvislé porosty suchopýrek trsnatý a na bultech, tedy na takových vyvýšených místech se daří suchopýru pochvatému. Nedostatku živin se výborně přizpůsobily masožravé rostliny, které si výživu doplňují lapáním hmyzu. Nejznámější jsou už zmiňované rosnatky – poměrně hojná je rosnatka okrouhlolistá, mnohem vzácnější rosnatka anglická. Další masožravou rostlinou s masivními svítivě zelenými listy je tučnice obecná. Vzácná je vodní masožravka bublinatka menší. Trochu jiná vegetace ale roste na obnovených prameništích.

„Tam se po odvodnění rašeliništní vegetace scukne na dno odvodňovacích kanálů a to původní prameniště vyschne. Naopak, když proběhne obnova, když se zruší odvodňovací kanály, tak se tam rozrostou blatouchy, řeřišnice, starčky potoční, na které jsou vázané různé druhy motýlů. A na mokrých loukách typicky orchideje – prstnatec májový – rašelinný a všivce – srdnatka fermežová. To jsou všechno druhy, které jsou na těch zamokřených plochách a tím, že je navrátíme do krajiny, podporujeme tyhle druhy," dodává Tomáš Linhart.

Druhů rostlin a trav, které se vyskytují přímo v mokřadech, potocích a v jejich okolí, jsou desítky až stovky. A všechny mají svůj nezastupitelný význam v přírodě a krajině. A proto je nutné je chránit a pokud to jde, tak jim vrátit jejich přirozené, zavodněné prostředí.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.