Nechtěná invaze nebo vítaná atrakce? Řeč je o nutrii říční

Nutrie říční dělá lidem starosti
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nutrie říční dělá lidem starosti

Vypadají jako velké myši, mají oranžové zuby a žijí u řek a potoků. Pocházejí z jižní Ameriky, potkáme je ale i na západě Čech, třeba na Plzeňsku nebo Tachovsku. Zatímco někdo tyto exotické hlodavce obdivuje a chodí je s dětmi k řece krmit, jiný nemůže nutrie ani vystát.

S nutriemi mají problémy například v Malesicích, kde společně s bobry napáchali velké škody nejen podél řeky, ale i na poli s řepkou. „Jsou jich tu desítky. Podle mě je tu až sto nutrií a do deseti bobrů. V délce jednoho kilometru je břeh řeky poničený a řepka sežraná. Odhaduji, že poškodili přes dva hektary. Při současných cenách to zatím dělá od 80 do 100 tisíc korun. Pokusím se dojednat s životním prostředím nějakou náhradu škody,“ uvedl zemědělec Ludvík Lexa.

Přemnožená nutrie říční

S tím ale bude podle Jana Kroupara z krajského odboru životního prostředí problém. Pokud něco zničí zvláště chráněný bobr, stát škody nahradí, jiné je to ale, když něco zničí nebo sežere nutrie. „Kompenzace z hlediska zákona není možná, pokud se bezprostředně nezjistí vlastník nutrie, protože nutrie není naším chráněným živočichem, na kterého by se vztahoval zákon o náhradách škod způsobených zvláště chráněnými živočichy a zároveň není nutrie takovou zvěří, aby se hradili případné škody, které může způsobit na zemědělských porostech nebo na jiných kulturách,“ vysvětlil Jan Kroupar.

Počty nutrií lze podle Jana Kroupara regulovat dvěma způsoby. Buď je může ze zákona usmrcovat myslivecká stráž, nebo uživatel honitby může požádat o usmrcování živočicha, který není geograficky původním druhem živočicha.

Nutriím se daří napříč krajem

Kromě Malesic se nutrie před časem zabydleli také v říčním náhonu u sádek v Tachově a to přímo pod mateřskou školou Prokopka. Lidé je sem chodili krmit a nutrie se staly vyhledávanou atrakcí. Zvířata postupně zjistila, že se dá prolézt plotem i do zahrady školky, a dožadovala se potravy i tam. Podle ředitelky školky Zdeňky Veselé to ale není možné, protože kde jsou děti, nemají podle ní, taková zvířata, co dělat. Navíc školka za děti zodpovídá a nemůže je vystavit riziku, že je nutrie škrábnou nebo kousnou, anebo i něčím nakazí.

Přemnožená nutrie říční

To není podle veterináře Richarda Bílého vyloučené: „Samozřejmě každé zvíře může vylučovat zárodky salmonelózy, třeba při onemocnění leptospirózy a podobně. To znamená, že u volně žijících zvířat bychom měli vždy dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Nesahat na ně, nekrmit a hlavně nenechat děti si s nimi hrát.“

Vedení mateřské školy v boji proti nutriím podpořily i maminky dětí. Několik z nich sepsalo petici, za což je na sociálních sítích někteří lidé kritizovali. Nutrií v náhonu se zastali a odmítají, aby se na ně pořádal hon. Maminky se k celé věci proto už nechtějí vyjadřovat.

Prvním krokem je opravený plot. Co bude dál, ukáže až čas

Stezka pro nutrie

Jeden z tatínků, a následně i zřizovatel mateřské školy- město Tachov, opravili plot u školní zahrady, aby tam už zvířata nemohla vlézt. Podle ředitelky Zdeňky Veselé se poté situace zlepšila. „Uvidíme, jak to bude vypadat dál, jestli si ty myši nenajdou ještě další cesty z bočních stran. Zatím tady od té doby nebyly,“ uvedla ředitelka Veselá.

Město Tachov podél řeky nechalo umístit cedule se zákazem krmení. Podle starosty Ladislava Macáka zvoleného za Patrioty Tachova se nutrie přesunuly jinam. V říčním náhonu u školky jich z původních asi dvaceti zůstává už jen několik. „Náš záměr je dostat nutrie z náhonu, to znamená z nejbližšího okolí školky a vycházkových tras. Věříme, že tam za chvíli nebude ani jedna. Otázka je, co s nimi když se odchytí,“ uzavřel starosta Macák.