Ochrana přírody má různé podoby. Někdy je třeba eliminovat nepůvodní druh, abychom zachránili ten domácí. Invazní druhy zvířat i rostlin jsou velký problém

Nutrie (ilustrační snímek)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nutrie (ilustrační snímek)

Tzv. antiinvazní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny začátkem ledna schválila vláda. Novela v návaznosti na evropské předpisy nově specifikuje, jak postupovat proti invazním nepůvodním druhům rostlin a živočichů. Ochránci přírody zákonnou úpravu vítají.

Příkladem invazního živočišného druhu je nutrie říční. Na nutrie dnes natrefíte už i v centrech měst, třeba v Plzni sídlí na řece Mži nedaleko náměstí Republiky. A jsou jich tam desítky. „Nutrie jsou ohrožením pro bobra evropského a další u nás žijící druhy živočichů, hlavně kvůli parazitům a infekcím, které šíří. Samy jsou vůči nim odolné, na rozdíl od původních druhů zvířat,“ poukazuje na hlavní problém spojený s nutriemi Karel Makoň, vedoucí Záchranné stanice živočichů v Plzni., „proto nutrie nepodporujeme. Provádíme jejich odchyty, necháváme je veterinárně vyšetřit a zpátky už je nepouštíme. Předáváme je do dalšího chovu. Nejdůležitější je pro nás zjistit, jak jsou na tom zdravotně a populačně.“

Nutrie nekrmte

Velmi často se ochránci přírody setkávají s nepochopením obyvatel města. Ti si zpravidla neuvědomují ohrožení původních živočišných druhů a nevšímají si ani nutriemi poničených břehů. Vidí jen roztomilá zvířátka, kterým zejména v zimě rádi přilepšují a pravidelně je krmí. Pozorovat nutrii žeroucí z ruky je zážitek nejen pro děti, ale i pro dospělé. A tento zážitek jim na štědré lidi uvyklá zvířata poskytují opakovaně. „Krmit nutrie se může jevit jako pomoc přírodě, posílení kladného vztahu dětí ke zvířatům a ekologická výchova. Pro mě je to ale stále nepůvodní druh, který tady nemá co dělat. Měli bychom spolupracovat na jeho potlačení. Takže doporučuji nutrie nekrmit,“ říká vedoucí plzeňské Záchranné stanice živočichů.

Invazní druhy jsou rizikem i pro člověka

Ne každý nepůvodní druh živočichů nebo rostlin je invazní. Stává se jím, když významně ohrožuje původní druhy a mění životní prostředí, má na svědomí hospodářské škody a v neposlední řadě může představovat nebezpečí i pro zdraví člověka. Hned několik invazních druhů raků přenáší račí mor, který ve velkém hubí domácí druhy raků. Drobná rybka střevlička východní stojí za rapidním úbytkem slunky obecné v našich vodách a navíc jako fakultativní parazit poškozuje ochrannou slizovou vrstvu na těle kaprů, což vede k jejich zaplísňování. Líbí se vám zejména v západních Čechách stále častější mýval severní? Můžete od něj chytit škrkavky. Psík mývalovitý zase přenáší vzteklinu. Podrobnosti a další informace najdete na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. http://invaznidruhy.nature.cz/

Chraňme přírodu

Na území Evropské unie je aktuálně zhruba 12 tisíc nepůvodních živočišných a rostlinných druhů, z toho podle odhadů až 15 procent invazních a z nich 30 druhů živočichů a 36 druhů rostlin je na unijním seznamu invazních nepůvodních druhů. Likvidace škod způsobených těmito invazními druhy a boj s nimi ročně stojí v České republice stamilióny, v celé Evropské unii na ně padnou stamiliardy korun. „Za přítomnost invazních druhů u nás zodpovídá člověk. Přirozenou cestou by se nešířily takovou rychlostí a na tak velké vzdálenosti. Člověk je sem přivezl, bez něj by se do naší volné přírody nedostaly,“ zdůrazňuje Karel Makoň, „a může trvat hodně dlouho, než si s tím příroda poradí. My bychom ji v tom měli podporovat a ne pomáhat těm nepůvodním druhům.“