Nedodržet dress code je neúcta k hostiteli

Ilona Křížková|foto:Soňa Vaicenbacherová, Český rozhlas

„Vaše oblečení je odrazem vaší osobnosti, vždy o vás něco vypovídá. Pyžamo si nevezmete na sáňkování. A tepláky by se neměly nosit do školy - i když se to děje. Všude platí určitý dress code, ať už si to uvědomujeme, nebo ne,“ vysvětluje Ilona Křížková, která se věnuje výuce etikety pro děti i pro dospělé.

Jestliže dostanete pozvání a je na něm uveden konkrétní dress code, je slušností ho respektovat. „Když to neuděláte, ukazuje to na neúctu k hostiteli. Ten si dal práci nejenom s přípravou pozvánek, ale i s občerstvením a celým programem. V divadle hru chystají dlouhé měsíce. Byla by škoda událost zkazit tím, že pravidla porušíte.“

Výjimku tvoří situace, kdy sám hostitel dress code změní. Příkladem toho je Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni, které zavedlo tzv. ležérní pátky. Každý první pátek v měsíci tak mohou diváci dorazit v neformálním oblečení, třeba i v džínách. „Pokud to divadlo umožní, pak také to je předepsaný dress code,“ potvrzuje Křížková. Zároveň připouští, že její osobní názor je jiný: „Džíny do divadla prostě nepatří.“

Ležérní styl si každý představuje jinak. Odbornice na etiketu má jasno: „Pro mě znamená, že muž přijde v rozhalence, bez kravaty, ale stále upravený. A vůbec nerozumím tomu, proč se tolik lidí brání hezky se obléknout. Mužům to v obleku vždycky sluší. A když na ulici potkám dámu v kostýmku, na podpatcích, někdy i s kloboukem, je to skutečná krása.“