Nejčastější otázka pro pracovnice infocentra na Kvildě: Jak se dostanu k Pramenům Vltavy?

3. květen 2021

Informační centra Správy Národního parku Šumava ročně navštíví stovky tisíc lidí. Hledají zde nejen informace, ale také zábavu a poznávání přírody, v rámci jejich expozic a také zajímavé knihy, brožury, nebo turistické známky a vizitky, které si tu mohou zakoupit. Přesto hlavním posláním těchto turistických zařízení je podávat informace.

Kvilda je hlavním výchozím bodem na Bučinu a k jednomu z nejnavštěvovanějších cílů na území Národního parku Šumava - k Pramenům Vltavy. A tak ta první nejčastější otázka návštěvníků kvildského infocentra je: Jak se dostanu na Prameny Vltavy? Kvůli té druhé, musí být obsluha infocentra každý den zjišťovat nejaktuálnější meteorologické předpovědi, protože návštěvníci se ptají: Jaké bude dnes počasí? Ale samozřejmě pracovníci odpovídají i na dlouhou řadu nejrůznějších dotazů.

„Dost podstatnou část tvoří informace, které se týkají především pohybu po území Národního parku. Návštěvníci přicházejí s dotazy kam na výlet, jak si uspořádat volný den, kde sehnat občerstvení, lze-li využít nějakou dopravu po území a podobně. Takže jsou to hlavně dotazy týkající se infrastruktury v území," říká vedoucí informačního centra Národního parku Šumava na Kvildě Dana Zývalová.

Toto informační centrum je nejnavštěvovanějším ze všech osmi, která Správa Národního parku provozuje. Návštěvnost se pohybuje okolo 80 tisíc návštěvníků ročně. Desítky tisíc lidí sem zavítali už první rok ostrého provozu, v roce 1998.

„V začátcích to byli lidi, které dneska hledáme s lupou. Prostě to byli turisti s baťůžkem a pohorkách a dnes největší počet návštěvníků jsou rodiny s dětmi, které hledají kratší atrakce. Hledají atrakce a přitom se příliš neunavit. Dneska frčí elektrokolo a slogan: udělali jsme Šumavu za dva dny," doplňuje Dana Zývalová ale jedním dechem dodává, že se opět stále častěji objevují turisté v pohorkách a s batohem na zádech, kteří chtějí Šumavu poznat více do hloubky. Potřeby a nároky návštěvníků se mění, ale jedno zůstává stále stejné – zájem o přírodu i o dění v národním parku.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.