Nejstarší dochované lesnické záznamy ze Šumavy sahají do začátku 18. století

19. červen 2022

Historie šumavských lesů sahá tisíce let zpátky. Jejich popisy tak staré pochopitelně nejsou. Texty o tom, jak vypadají lesy na Šumavě, se dochovaly ze začátku 18. století.

Tabulky, čísla, zkratky, technické popisy. Tak by se daly v jednoduchosti definovat dnešní popisy lesních porostů. Jsou úplně jiné, než ty nejstarší dochované lesnické záznamy, které v případě Šumavy sahají až do začátku 18. století.

„Tabulky začínají až tak v půlce 19. století. Před tím jsou tam popisy jako: roste tam dříví jedlový a taky bukový a taky smrkový. To je třeba Malina 1710 – takto popisuje poměrně velké segmenty zhruba 10 km² a tak říká zhruba, co tam roste a čeho je tam nejvíce. Na začátku 19. století ještě není moc tabulek, to jsou většinou slovní popisy, ale jsou to slovní popisy nějakých revírů nebo dokonce menších polesí, ze kterých se dá dočíst, že kde je mokro, tam jsou jenom smrky a borovice nebo jenom smrky a tady na těch svazích je třeba hlavní dřevina smrk a podružná jedle a buk," zmiňuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

S lesnickými popisy první poloviny 19. století se už tak dá lépe pracovat, zvlášť když k tomu doplníme podrobnější doplňky například od lesníků Johna a Seidla. Tabulkové popisy se začaly více používat až po roce 1850. Kdy se zpracovávaly opravdu rozsáhlejší lesnické elaboráty. Ke každé porostní skupině se psalo, co tam roste, kolik toho tam je a jak je porost starý.

„Nejstarší tyto záznamy jsou z roku 1858. Nemáme je ale k dispozici k celému území. Když ale pak jdeme do mladší doby, řekněme do roku 1870, tak už máme většinu Šumavy takto popsanou," dodává Pavel Hubený.

I tak je takový výlet do lesnické minulosti na Šumavě skutečným dobrodružstvím. Když například Josef John se svým adjunktem Františkem Jungwirthem v roce 1847 založil osm výzkumných ploch, které se rozkládaly od vrcholu Boubína až k nejnižším místům v údolí Kaplického potoka, tak zapsali, že každá plocha měla velikost jednoho dolnorakouského jitra. V přepočtu na dnes používané hektary je to 0,57 hektaru. A tak je nutné všechny záznamy přeložit do současné řeči a měrných jednotek.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio