Co se vaří, co se jí: Pohankový dezert se sušenými švestkami
Pohanka se do Evropy dostala v raném středověku při nájezdech Tatarů - pohanů, kteří ji s sebou vozili jako zásobárnu energie pro sebe i pro svá tažná zvířata. Evropané si všimli, že je to rostlina výživná, která se snadno pěstuje a rychle připravuje, a tak se velice rychle uchytila i v naší kuchyni. V pozdější době se na pohanku zapomnělo. Současný trend návratu k tradicím ji opět dostává do podvědomí našich kuchařů a kuchařek.
Suroviny:
100 g pohanky
3 vejce
50 g sušených švestek (nejlépe namočené do vína nebo destilátu)
kousek dýně (sterilované kostky nebo čerstvá opečená s máslem a cukrem)
med nebo cukr
perník na strouhání
Postup:
Pohanku si připravíme podle doporučení výrobce. Uvařenou ji rozdělíme na dvě části a necháme zchladnout. Polovinu smícháme s překrájenými sušenými švestkami a druhou polovinu rozmixujeme do hladka.
Smícháme obě poloviny. Opatrně vmícháme celá vejce vyšlehaná s cukrem do pěny.
Dochutíme medem a vrstvíme do zapékacích misek spolu s kousky dýně zkaramelizované na másle s cukrem.
Pečeme v zapékacích mističkách asi 20 minut ve vyhřáté troubě (v hlubším plechu zalitým vodou. Dezert se tak ode dna nepřipálí).
Zapečené mističky po vyndání z trouby posypeme strouhaným perníkem a pokropíme máslem. Podáváme vlahé.
Jako nápoj k pohankovému dezertu doporučuje mistr na stolničení z Hotelové školy v Plzni na Borech Petr Berka nejlépe čokoládové pivo.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
