Při střetu s cizím útočícím psem, musíme útok odrazit. Třeba tím, že před sebe strčíme koleno

Předsedkyně Klubu agility ČR Karina Divišová|foto:Jiří Hofreiter

Při výcviku psa se také neobejdeme bez sebeovládání a trpělivosti. Důsledně bychom měli dbát na to, aby naše chování ve stejných situacích bylo pořád stejné. „Úplně nefunguje, když pes jednou může na gauč a podruhé ne. A není v tom žádné pravidlo,“ přibližuje Karina Divišová. Velkou roli hraje naše očekávání, co od psa vlastně chceme. Podle toho nastavujeme pravidla, která se musí dodržovat.

Příčin, kdy pes zaútočí na člověka, může být několik. Za tu nejobvyklejší se považuje fakt, že je pes nevychovaný a například chybně vyhodnotil situaci. K útoku může být ale také vyprovokován přímo člověkem, i to není nic neobvyklého. Může se jednat o psa, u kterého je útok jeho obranná vlastnost. To znamená, že se jedná o plemena, která mají ve své povaze třeba bránit stáda. Pokud zjistíme, že se jedná právě o psa, který si hlídá své teritorium, situaci raději opustíme. Když ale pes přejde do útoku, musíme ho od sebe odrazit, a to třeba tím, že před sebe strčíme koleno. „Pakliže se vám to povede, je u těch samozřejmě ne zcela těžkých psů, nejlepší obranou chytit ho zespodu pod čelistí,“ radí Divišová s tím, že úder ze spodu do čelisti dokáže psa ochromit a tím útok odvrátit. V případě, že se jedná o těžkého agresivního psa, například z plemene bull, útok se odvrací velice těžce. Pro záchranu našeho života pak nezbyde nic jiného, než psa zranit.

Víte, jak probíhají závody agility? Poslechněte si detaily o psím sportu.