Louis Křikava: Loupeživý rytíř Florian
Je Štědrý den. Na malé nádraží přijíždí z města za svými rodiči Nanda. Netuší, že doma nebude vítána. Florian jí pomůže, ale tvrdě za to pyká...
Povídku napsal přeštický rodák a jeden z kumpánů Jaroslava Haška.
Když 3. července 1920 zemřel na Heverochově klinice v Praze básník a spisovatel Louis Křikava, konstatoval autor drobné zprávy v rubrice Z kulturního života v Národních listech, že "odchází z české literární obce postava význačná svými zvyky a způsoby, která i širšímu okruhu pražské veřejnosti byla známa." Ale kdeže tyto kruhy jsou a s nimi i vzpomínky na tohoto pozoruhodného autora dekadentních, podivuhodně křehkých, senzitivních básní a próz.
Přeštický rodák Louis Křikava (1873-1920) pocházel ze solidní právnické rodiny. Jeho strýcem byl nechvalně známý pražský policejní ředitel. Louis byl ale výstředník, morfinista a neurasthenik. Vedl rozháraný bohémský život. Svého času patřil ke spolustolovníkům Jaroslava Haška v pražském hostinci pana Zvěřiny. Hašek ho zvěčnil v jedné ze svých povídek v knížce Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona. Křikavovy povídky jsou ale Haškovu humoru zcela vzdálené. Liboval si v bizarních tématech a pochmurné dekadentní atmosféře. Protagonisty jeho literárních děl jsou většinou lidé z okraje společnosti, tu psychicky vyšinutí a zlomení, tu hrdí a svým způsobem šlechetní a spravedliví jako je i hrdina povídky Loupeživý rytíř Florian ze stejnojmenné autorovy posmrtně vydané sbírky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
