Nové arboretum zdobí Muzeum a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Nechybí vzácný klokoč
Novinkou v areálu Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici je arboretum. V této zahradě uvidí návštěvníci dřeviny oblíbené v době baroka, které zdobily většinu klášterních areálů. Rostou tam třeba mišpule nebo klokoč. K vidění jsou i umělecká díla.
Nové arboretum nahradilo u Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici původní nádvoří s kašnou z 90. let minulého století. Lidé zahradou mohou volně procházet a čerpat tak energii z upraveného prostoru s ovocnými stromky, květinami, a dokonce vystavenými zemědělskými stroji. Do budoucna se budou v arboretu konat i různé akce. Povede tudy např. trasa nočních prohlídek.
V komorním prostoru arboreta se nachází také pískovcové pítko, které odkazuje na vrcholně barokní kulturu. Ta se přibližovala i zámeckému prostředí. „Takže i v klášterních zahradách byly takovéto artefakty, které samozřejmě zpříjemňovaly i okolnímu ptactvu pobyt v této zahradě,“ popsal odborný pracovník muzea Pavel Beneš.
V arboretu lze nalézt celkem 9 ovocných dřevin – kdouloně, višně, mirabelky, švestky nebo jabloně. Na stromech už letos bylo i pár prvních plodů. V době baroka bylo asi nejrozšířenější míšeňské jablko. Ani to nesmí v zahradě chybět.
Největší zajímavostí arboreta je keř se zpeřenými listy. Jde o klokoč zpeřený, který se dříve využíval na výrobu korálkových růženců. „Plody jsou drobné pecičky v tobolce, které jsou neobvykle tvrdé a je opravdu složité je provrtat a vytvořit ten pověstný řetězec jednotlivých plodů do růžence,“ vysvětlil Pavel Beneš. Věří ale, že se v muzeu jednou podaří vyrobit růženec z vypěstovaných plodů.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přizpůsobit se i bojovat. Klimatickou situaci zvrátíme, čím dříve zavřeme emisní kohout, říká Jan Dusík
-
Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary
-
O mistrovi hokejové extraligy rozhodne sedmý zápas, Třinec mečbol Pardubic odvrátil výhrou 4:1
-
Žádný trénink, práce na zahradě a úsměv. 82letý španělský penzista uběhl za šest dnů 410 kilometrů