O svátku Mláďátek betlémských jste v minulosti mohli dostat „vánoční pomlázkou“!
28. prosince jsou v křesťanském i lidovém obřadním kalendáři připomínaná nemluvňátka, která podle evangelijního vyprávění nechal v Betlémě zavraždit král Héródés Veliký bezprostředně po Ježíšově narození. Co o tomto svátku dnes víme?
V západní liturgické tradici připadá svátek Mláďátek na 28. prosince. Toto datum neoznačuje den úmrtí dětí, ale souvislost jejich zabití s Vánocemi a s narozením Krista. Svátek poprvé zmiňuje kalendář severoafrického města Kartága roku 505.
Nešťastná Mláďátka
V lidové víře den platil za nešťastný a za věštebný. Traduje se, že „kdo se na Mláďátka roznemůže, zřídka vyžije“ nebo „kdo na Mláďátka obchodoval, prodělal“. Negativním znamením toho dne byla mlha nebo chumelenice: ranní věštila smrt dětem, polední mladým a svobodným, odpolední dospělým a večerní starým. Když se na Mláďátka něco sype (sněží nebo prší), bude příštího roku hodně nemocí.
S tradovaným biblickým příběhem nejspíše souvisí zvyk budit ráno 28. prosince děti a ptát se jich: „Kolik bylo mláďátek?" Které dítě nevědělo, dostalo metlou a připomnělo se mu, že jich bylo „čtyři tisíce čtyři sta čtyřicet čtyři".
Vánoční pomlázka
Do jihozápadních Čech, a zvlášť do krajů s dříve německým osídlením, na Chebsko, Plánsko a Karlovarsko, zasahuje obyčej obřadního bití zeleným prutem na den Mláďátek. Odlišuje se termínem od velikonoční pomlázky, ale shoduje se svým účelem: mrskalo se totiž pro zdraví.
Vrbové proutky se řezaly na den sv. Barbory, ponechávaly se na teplém místě, aby vypučely, a ovazovaly se červenou stuhou. Muži švihali ženy vrbovým prutem a děti své rodiče. Vyplácená osoba se musela vykoupit penězi nebo sladkou kořalkou.
Literatura:
Eva Večerková – Věra Frolcová: Evropské Vánoce (Vyšehrad 2010).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pobaltí se chystá na válku, hloubí zákopy. Putinovo Rusko tam srovnávají se SSSR, hlásí zpravodaj
-
Referendum si Češi nepřejí, nad Unií ještě ‚nezlomili hůl‘. Zároveň ani nechtějí další evropskou integraci
-
Nízké preference, velké naštvání. U lidovců panuje nespokojenost s vedením a spřádají plány na sjezd
-
Nesmíme se divit, že Romové nemají důvěru v instituce, říká zmocněnkyně o anticikanismu