Aby tě žádnej neviděl, vypíchej mladým vlaštovkám oči... - střípky z myslivecké magie našich předků
Myslivcům bývaly v minulosti v lidovém magickém myšlení připisovány zvláštní schopnosti. Pramenilo to z jejich semknutosti s přírodou, z jejich znalostí skrytých míst v krajině, nejrůznějších bylin nebo chování zvěře. Vykonával-li člověk své povolání v přírodě a pracoval-li s divokou zvěří, bylo jeho konání v mnohem vyšší míře ovlivňováno nepředvídatelnými skutečnostmi.
Navíc věčné střety myslivců s pytláky – alespoň v očích ostatních obyvatel jasně rizikové zaměstnání. Není tedy divu, že i sami myslivci se snažili riziko nepředvídatelného všemožně zmírnit a to mnohdy i za použití magie. Kromě nejrůznějších lidově magických námětů týkajících se jednotlivých druhů zvěře nebo povětrnostních vlivů se magické praktiky myslivců soustředily hlavně na docílení dobrého úlovku a samozřejmě na zachování vlastního života.
Vzácný rukopis z 18. století plný magických praktik
V bohatých sbírkách Národopisného muzea Plzeňska se mj. dochoval rozsáhlý soubor česky i německy psaných rukopisů nejrůznějších zaříkadel, zaklínadel a návodů. Jedním z nejstarších exemplářů je česky psaný rukopis z poloviny 18. století z majetku plzeňského drážního inspektora Oldřicha Houby. Kromě ochranných formulí a dalších magických návodů obsahuje sbírka také popis magických praktik užívaných lovci - tedy myslivci, ale i pytláky.
Myslivecká magie se zákonitostí podobnosti
Základní snahou každého myslivce bylo vyhnout se ztrátě života nebo zranění způsobené pytlákem (a naopak). Do myslivecké magie tak spadaly nejrůznější návody na to, jak učinit člověka nezranitelným kulkou nebo přímo neviditelným. Jeden z takových návodů je obsažený i ve zmíněném rukopisu: „Aby tě žádnej neviděl, vypíchej mladým vlaštovkám oči a nos je při sobě. A když chceš kam vejít, dej si je pod košili. Tak tě žádnej neuhlídá.“ Na tomto místě pracuje lidově magický návod se zákonitostí podobnosti: nechceme-li, aby nás kdokoliv viděl, nosíme u sebe živočicha, který sám nevidí. A ani využití zvířecích mláďat není netypické, protože právě mláďata jsou v magickém myšlení nositeli čistoty a nevinnosti.
Čtěte také
Jak si zajistit bezchybnou trefu?
U myslivecké lidové magie našich předků ale nebylo podstatné pouze chránit sám sebe, ale také zajistit dobrý lov. Velmi rozšířené proto bývaly návody, jak si zabezpečit bezchybnou trefu. A to i navzdory tomu, že v takovém případě šel často návod zcela proti duchu návodů ochranných. Např.: "Aby si všechno trefil, vezmi starej podešev a spal ho na prach a ten prach míchej. Prach míchej do ručištného [střelného] prachu. Budeš všechno trefovat". Bota (resp. podešev) bývala v lidové magii vnímána jako "otisk" příslušné osoby a symbolizovala pevné pouto s nositelem.
Myslivecká lidová magie je dnes zajímavou sondou do duchovního světa našich předků. Ale pozor, magický přístup ke skutečnosti nemusel být vždy v přímém rozporu s racionálním vysvětlením reality nebo jednotlivých dějů. Lovci si samozřejmě byli vědomi racionálních příčin vad na svých zbraních, případně neúspěchu při lovu. Magické nazírání reality jim ale poskytovalo vysvětlení mnohem hlubších příčin nechtěných událostí a současně s tím dodávalo vnitřní jistotu, že pokud se člověk řídí příslušnými vzorci chování, neúspěch a vše špatné je může minout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
