Objevte Prameny na Roudné v Plzni. Často ani obyvatelé města je neznají
Prameny na Roudné v Plzni jsou poněkud pozapomenutým místem, mnohé Plzeňany jejich existence překvapí. Přitom už 10 let jsou udržovanou až opečovávanou lokalitou, která je pro návštěvníky oázou klidu navzdory blízkosti fakultní nemocnice.
První zmínka o roudenských pramenech je z r. 1459, kdy sloužily jako lokální zdroj vody. Největší význam měly v 19. století. „Do centra města odtud vedl gravitační vodovod, technicky poměrně unikátní záležitost. Zásoboval pitnou vodou víc jak 10 kašen, z toho 4 přímo na náměstí,“ připomíná historii Pramenů na Roudné Silvie Hašlová ze spolku Pěstuj prostor.
Spolek Pěstuj prostor a Městský obvod Plzeň 1 od r. 2014 podporují obyvatele z blízkého okolí, kteří se o zákoutí s prameny starají. Úřad městského obvodu zajistil např. lavičky se stoly a vybudování nové tůně.
V dubnu 2019 zde přibylo dílo sochaře Kurta Gebauera jako symbolická památka na zaniklou osadu Amerika. „Šlo o kolonii hlavně dělnických domků, zbourána byla na přelomu 70. a 80. let kvůli výstavbě fakultní nemocnice. Původ názvu osady je nejistý,“ konstatuje Silvie Hašlová.
Vody se zde nenapijete, můžete ale spatřit bílou paní
Ve středověku nedaleko stával Kunčin hrádek, jedna ze tří významných tvrzí v okolí tehdejší Nové Plzně. Podle hrádku je pojmenovaný jeden z pramenů. Můžete u něj posedět, voda tu pěkně zurčí. Pitná už ale není, vyskytují se v ní bakterie, nedoporučuje se pít ani po převaření.
S Prameny na Roudné v Plzni je spojeno několik pověstí. „Každý večer od 23 hodin do půlnoci se tady údajně zjevuje bílá paní,“ vypráví jednu z nich Silvie Hašlová, „na Velký pátek se kolem ní objevují modré plamínky. Ukazují ukrytý poklad, který bílá paní hlídá.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
