Od vrkoče k vánočním chvojkám a stromečkům ve staré Plzni
Advent je tady, Vánoce se blíží. Také už se rozhlížíte po pěkném vánočním stromku? A víte, kam vlastně sahá tradice ozdobeného vánočního stromečku? Kdy přesně se objevil v českých domácnostech a kdy na náměstích českých měst?
Před samotnými vánočními stromky připomeňme ještě tzv. „vrkoč“, který už tak trochu upadl v zapomnění. I ten naši předci připravovali a zdobili nejčastěji v zimním období – časem kolem sv. Mikuláše počínaje. Šlo o krásně nazdobený věnec z kynutého těsta, do kterého byly v pravidelných mezerách zapíchnuté špejle s navlečeným usušeným ovocem (fíky, jablíčky nebo meruňkami). Na horním konci bývalo ještě posazené ozdobené jablíčko. Takový vrkoč rodiče v minulosti dávali na mělký talíř a děti ho ráno na sv. Mikuláše s velkou radostí nacházely za oknem.
„Vrkoč“ mikulášský i z lásky darovaný
Na některých místech se „vrkoče“ objevovaly i v jiném čase a vázané byly k různým příležitostem. Někde ho děti dostávaly k Mikuláši, jinde se připravoval u příležitosti ukončení přástek nebo masopustu. Vrkoč byl ale také zároveň pohoštěním – podělit se o něj mohlo několik lidí najednou. V neposlední řadě byl darovaný vrkoč také projevem lásky mezi mladými lidmi - jeho darování i přijetí bylo do jisté míry i oboustranným závazkem…
Vánoční chvojky a německá inspirace v Čechách
A jak to tedy bylo s ozdobenými vánočními stromečky? Myslíte si, že zdobily domácnosti našich předků už kdysi dávno, v hluboké historii? Omyl - tento zvyk k nám pronikl až na začátku 19. století. Úplně první vánoční strom se údajně rozzářil v roce 1812 v domě režiséra Liebicha ze Stavovského divadla, který ho viděl v Bavorsku a doma si udělal podobný. Trvalo ale dlouho, než se nový zvyk v Čechách ujal a než vánoční stromeček vytlačil z českých světnic rozměrné betlémy. Ještě před vánočním stromečkem, jak ho známe dnes, se ve staveních našich předků objevovaly vánoční chvojky, které vlastně ke stromečku neměly daleko. Jednalo se o větev nebo špičku jedličky, ozdobenou ovocem a zavěšenou špičkou dolů nad stolem.
Plzeňský vánoční strom
Plzeňský národopisec Ladislav Lábek ve svém „Zvykosloví Plzeňska“ uvádí, že první veřejný vánoční strom byl v Plzni na náměstí postavený v roce 1925. Ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska jsou ovšem uložené negativy zachycující plzeňské vánoční stromy a stromky (veřejné i v domácnostech Plzeňanů) z různých období. Krásný historický dokument zachycující vánoční období v Plzni, co myslíte?
Literatura:
L. Lábek: Zvykosloví Plzeňska. Plzeň 1930.
A. Plessingerová: Vrkoč – Příspěvek ke studiu zimních obyčejů. Český lid XLV, 1958, s. 82 – 84.
A. Vondrušková: České zvyky a obyčeje. Praha 2005.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
ŽIVĚ: Hokejisté Pardubic hostí v pátém finále Třinec, Radiožurnál Sport vysílá v přímém přenosu
-
Tři roky ‚pokání‘ za mši za Navalného. Pravoslavná církev v Rusku suspendovala kněze, který vedl tryznu
-
Hrad zveřejnil zápis z jednání o důchodech, ANO zvýšení hranice pro odchod do penze nerozporovalo