Odborníci měří v Plzni tepelný stres

Rozpálená dlažba a téměř žádný stín. V centru Plzně není v těchto tropických vedrech zrovna příjemně. A která místa jsou ze všech nejhorší? To právě v těchto dnech zjišťují vědci z Akademie věd a Palackého univerzity. Třeba v Kopeckého sadech je i v parném létě docela příjemně. Kromě vzrostlých stromů a jejich stínu je tu také brána s vodní mlhou. Kousek vedle ní jsou dvě mobilní stanice.

„Celá tato soustava tepelných čidel je určená pro měření tepelného komfortu a skládá se ze tří základních čidel: čidla pro měření střední radiační teploty, čidla pro měření teploty a vlhkosti vzduchu a v pravé části je anemometr, který měří proudění vzduchu v okolí,“ vysvětlil hlavní řešitel projektu tepelného stresu Jan Geletič.

Pomohly by stromy

„Město dostane data a výstupy z mobilních měření, ale také návrhy na opatření. Například by pomohly výsadby stromů v místech, kde je nedostatečné zastínění, popřípadě dáme doporučení, kde by se dala vybudovat takzvaně modrá infrastruktura, to znamená mlžné brány nebo pítka,“ řekl odborník.

Výsledky vědců z Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého budou jen doporučením a je na městě, jak s nimi naloží. Například vysazení stromů přímo na náměstí zvažovalo město už v minulosti. Proti byli ale památkáři. Podle architekta Jaroslava Hollera z Útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu by ale stromy na náměstí Republiky být mohly. „Součástí soutěže na úpravu náměstí, kterou chceme připravovat, bude i úkol prověřit to, jakým způsobem by mohly být řešeny stromy a jejich zásobení vody na náměstí,“ prozradil.