Okna a podlahy na zámku? Horší je mytí křišťálového lustru, říká Jan Rosendorfský, kastelán na Horšovském Týně
Už 33 let pracuje jako kastelán na Státním hradu a zámku Horšovský Týn Jan Rosendorfský. Celý objekt se za ta léta podle jeho slov výrazně proměnil.
Od března 1993, kdy Jan Rosendorfský přišel do Horšovského Týna z Brna, došlo na hradě a zámku k mnoha změnám. "Udělalo se spoustu práce, která není vidět, ale jsem rád, že proběhla - statické zabezpečení, inženýrské sítě, kanalizace, hromosvody," říká kastelán. Viditelné jsou pak nové fasády nebo většina střech. "Celé město se probudilo. V euforii jsem jednou pronesl, že je to Český Krumlov západu. Myslím, že jsme na tom ještě o fous lépe," dodává Jan Rosendorfský
Horšovský Týn v číslech:
150 místností
70 oken
4 000 m² podlah
40 ha parkové plochy
5 zahradníků
3,5 uklízečky
Hrad a zámek má více než 150 místností, z toho dvě třetiny jsou průběžně otevřené a přístupné. Je tady asi 70 oken. Nejsou to běžná okna. Otevírají se ven, na jižním křídle jsou ve velké výšce a na umývání je musí údržbáři vysazovat.
Doslova děsivé je ale podle kastelána mytí křišťálového lustru. "Jsou to tisíce cingrlátek, každý kousek musíte vzít do hadru, aby se leskl. Je vám přitom zima a stojíte na štaflích nebo na lešení. Hrad prostě nevytopíme, tak jsme alespoň uklízečkám koupili vyhřívané vesty," prozrazuje s úsměvem Jan Rosendorfský.
Poslechněte si, co se na hradě právě rekonstruuje, jaká to přinese v sezóně omezení nebo proč se park neseká tzv. na golf.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
