Paleontologický výzkum u Nýřan objevil i žraloka starého 300 milionů let

Současně věci zkoumali také velký nález sopečného popela. „Celkem se v něm odhalilo více než 3800 kusů drobných vzorků fosilií, které představují celkem 7 druhů rostlin stromovitého vzrůstu a 7 druhů rostlin bylinného vzrůstu a jejich výtrusnice, šištice a semena. U rostlin je částečně zachovalá jejich anatomická stavba, časté jsou stopy po jejich napadení hmyzem, třeba vykousané chodbičky,“ říká paleontolog Západočeského muzea v Plzni ing. Jan Bureš.

Před mnoha miliony let bylo na tomto území moře. Později v období karbonu tu byly řeky, jezera a močály. „Území leželo poblíž dnešního rovníku. Místo dnešních borovo-dubových lesů, zde bujel v té době tropický deštný prales. Místo člověka zde žili obojživelní krytolebci,“ vysvětlujte plzeňský paleontolog.

Rekonstrukce společenstva ze sondy Karel v roce 2012 a rekonstrukce paleospolečenstva živočichů a rostlin v prostředí jezera. Nakreslil J. Svoboda|foto: Rostislav Duršpek

Výstava Zkamenělý svět u Nýřan, která je aktuálně instalována v Národopisném muzeu Plzeňska, nabízí pohled do zaniklé přírody období karbonu. Uvidíte zde velké nálezy zkamenělých stromových plavuní, kapradin a přesliček a dalších drobnějších druhů rostlin. Také obrazové rekonstrukce živočichů, kteří se tehdy v přírodě pohybovali a mnoho dalšího.

Jak se s nalezeným paleontologickým materiálem pracuje, kolik lidé se na takovém výzkumu podílí a jak je důležité počasí nebo šikovný bagrista? Poslechněte si rozhovor, který připravila Iva Kokešová.