Pec Barbora je památkou celoevropského významu
Městys Jince v údolí řeky Litavky nenabízí jen dobré výchozí místo pro výstup na Olymp Brd, tedy na vrch Plešivec, ale nachází se zde také unikátní technická památka celoevropského významu. Řeč je o jedné z posledních dřevouhelných pecí v Čechách.
„Vedle mnoha obilných mlýnů a pil poháněla říčka Litavka také řadu hamrů a vysokých pecí,“ sdělil na úvod kurátor sbírek Podbrdského muzea Rudolf Šimek. Dřevouhelných pecí byly po Brdech desítky. Tato nese název Barbora, a to podle manželky ředitele vrbnovských železáren Václava Rosenbauma.
„Po svém dokončení v roce 1810 byla pec Barbora jednou z nejmodernějších v celém Rakousko-Uhersku. Pokud byste chtěli vidět podobnou dřevouhelnou pec v dnešní době, je to možné už jen v Brazílii,“ podotkl Šimek, který dále pokračoval:
„Investorem a zároveň stavitelem vysoké pece byl hrabě Rudolf Vrbna, který z důvodu nedostatku vody ve svých železárnách v Komárově přikoupil jinecké panství. Na místě dvou starších vysokých pecí tak začal 10. července 1805 se stavbou Barbory. Nešlo pouze o stavbu vysoké pece, ale postavil k ní i přilehlou slévárnu na litinové roury a další obchodní a strojní odlitky. Lily se zde i hlavně děl, dělové koule a kamna. Ovšem neznáme odtud uměleckou litinu, na tu se specializovali v Komárově.
Dřeva na výrobu dřevěného uhlí však v Brdech rychle ubývalo a vývoj šel dál. Na Kladensku a Ostravsku začaly růst vysoké pece využívající kamenné uhlí. Jejich provoz byl daleko ekonomičtější. Znamenalo to postupný krach většiny pecí, které využívaly dřevěné uhlí,“ řekl muzejník. Barbora ukončila činnost v roce 1874.
Jak to bylo s Barborou dál a jaká je její budoucnost? Poslechněte si reportáž.
Vzdálenost od Plzně: cca 58 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.