Vítejte na Třemšíně, nejvyšším bodě Jižních Brd

31. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Třemšín

Vrch Třemšín je se svými 827 m n. m. nejvyšším bodem Jižních Brd. Vznik jeho názvu je stejně, jako vrch samotný, podle pracovníka Podbrdského muzea opředen tajemstvím.

Kaplička postavená J. E. Kračmerem

„Název by se dle legend mohl odvozovat od tří zlatých šínů, které nechal tehdejší majitel potopit na dno studně. Šín je v podstatě prut železa, taková tehdejší míra. Ale jazykovědci se domnívají, že je to oronymum slova, které mohlo označovat střemchu. Název by také mohl být podle slova Křemšín, protože je tady oblast, kde se vyskytují křemeny a severní výběžek Třemšínu se dodnes jmenuje Křemel,“ vysvětlil možné původy názvu místa Rudolf Šimek z Podbrdského muzea.

V dávné minulosti se tady nacházel hrad, který roku 1349 obýval Beneš z Třemšína z rodu Buziců. Ti vlastnili hrad až do 15. století, a to s krátkou přestávkou, kdy se hradu zmocnil Hroch z Maršovic, který se svou loupežnickou bandou terorizoval okolí. Hrad byl dobyt během držení pánů z Třemšína, kdy jej dobyli husité roku 1424.

„Postupně se toto místo stalo turistickým, dalo by se říct, a již v roce 1771 zde byla postavena kaplička lesmistrem Josefem Eustachem Kračmerem a později za národních poutí přibyl nápis: Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva. Bohužel pro archeology tady roku 1800 arcibiskup Salm provedl v podstatě parkovou úpravu, nechal zde upravit cestu, vydláždil ji kamenem, udělal tady romantickou bránu a tak podobně,“ uvedl Rudolf Šimek.

Třemšín se těšil vážnosti jako Blaník

Oblíbenost vrchu Třemšín rostla zejména během národního obrození: „Koncem 19. století jej Jaroslav Vrchlický nazval králem brdských lesů. V té době požíval Třemšín vážnosti jako Blaník a konaly se zde masivní národní poutě. 10. srpna 1862 se tady nacházelo najednou až 10 tisíc lidí, což je docela neuvěřitelné číslo. Poutě se tu konají dodnes, kdy se tady slaví svátek Proměnění Páně, a to vždy druhou neděli v srpnu,“ řekl Šimek.

Roku 1888 byla na vrchu postavena dokonce rozhledna, která vydržela do počátku 20. století. Měla celkem 4 patra a na výšku měřila 18 metrů. V průběhu následujících let tady pak vznikla triangulační věž, kterou ale zničila vichřice. A ani její nástupkyně ze 70. let 20. století, tedy dřevěná věž sloužící spíše pro účely armády, ačkoliv ji mnozí považovali za rozhlednu, nevydržela až do současnosti: „Těsně před tím, než se Brdy otevřely veřejnosti, tuto rozhlednu někdo zapálil,“ uvedl muzejník.

To, co ale na vrchu Třemšín a v jeho okolí najdeme dodnes, je takzvaná Třemšínská bouda z poloviny 19. století: „Snad to byla původně kaple, ale později klasická útulna pro turisty, i s komínem. Každý, kdo sem na Třemšín bude stoupat, nemine takzvaný Gangloffův kříž, který tady nechal osadit Karel Gangloff, lesmistr a vynálezce, v roce 1870,“ zakončil povídání Rudolf Šimek.

Vzdálenost od Plzně: cca 50 km

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio