Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové
Co se vám vybaví, když se řekne „svéráz“? Pestře vyšívané šaty, malované hračky nebo keramika s kvítky? Svérázové motivy odkazující na „národní symboliku“ bývaly svého času velmi oblíbené a plzeňský Svéráz Boženy Lábkové se na začátku 20. století stal vyhledávaným obchodem. Jeho prosperitu ukončil až nástup komunismu.
Bylo to v roce 1915, kdy u plzeňského obchodníka, milovníka historie a pozdějšího zakladatele Národopisného muzea Plzeňska Ladislava Lábka začaly sílit úvahy na téma rozšíření obchodu s papírnictvím a starožitnostmi o další samostatnou pobočku. Ta se měla zaměřovat především na umělecké zboží.
Vedení obchodu měl Ladislav Lábek v úmyslu svěřit své nejstarší sestře Boženě a v obchodu měly být k dostání doplňky, umělecké lidové výrobky, výšivky, kroje, hračky, keramika a jiné umělecké průmyslové výrobky. Přestože zřízení nového obchodu bylo doprovázeno řadou nejrůznějších obav, nakonec se podařilo: k otevření plzeňského obchodu Svéráz došlo 1. května roku 1916.
Svéráz jako česká moderní móda s kořeny v lidových motivech
Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové byl svého času vyhledávaným obchodem. Snahou bylo především šířit moderní oblečení, které ovšem vycházelo z návrhů českých umělkyň. Tato móda byla oproti tovární výrobě velmi různorodá, nápaditá a mnohem barevnější – a u zákazníků tak i oblíbenější. Nadšení kupující se sjížděli ze všech stran, výraznou kupní silou bývali také zákazníci z Německa. Prodávaly se mimo jiné i předlohy, podle kterých si mohly dámy samy vyrobit svoji vlastní výšivku. O propagaci prodávaného zboží se Lábkovy sestry staraly také tím, že se samy oblékaly právě do svérázové módy.
Božena Lábková byla údajně výbornou obchodnicí a obchod prosperoval. V roce 1944 ji postihl srdeční infarkt, ale i tak plzeňský Svéráz dobře fungoval dlouhou dobu - až do nástupu komunismu. Lábkovým bylo zakázáno podnikat a v roce 1953 došlo k zabavení obchodu. Řada zajímavých „svérázových“ předmětů se však zachovala ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska, stejně tak jako fotografie interiéru, exteriéru i personálu obchodu.
Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný plzeňskému Svérázu!
Literatura:
Tyršová Renáta – Kožmínová Amalie: Svéráz v zemích československých, Plzeň 1921.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šídlo: Blbá nálada zastiňuje reálný stav země. A ten je lepší, než si často myslí i vládní voliči
-
Angličtina od první třídy. Ministerstvo školství navyšuje požadovanou úroveň jazyků i matematiky
-
Moskvě se nelíbí návrh Trumpova týmu na ukončení války na Ukrajině, tvrdí šéf ruské diplomacie Lavrov
-
Ovládli prestižní soutěž NASA a vyslali svou družici do vesmíru. Zájem o vědu sdílí tým LASAR už od dětství
