Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové
Co se vám vybaví, když se řekne „svéráz“? Pestře vyšívané šaty, malované hračky nebo keramika s kvítky? Svérázové motivy odkazující na „národní symboliku“ bývaly svého času velmi oblíbené a plzeňský Svéráz Boženy Lábkové se na začátku 20. století stal vyhledávaným obchodem. Jeho prosperitu ukončil až nástup komunismu.
Bylo to v roce 1915, kdy u plzeňského obchodníka, milovníka historie a pozdějšího zakladatele Národopisného muzea Plzeňska Ladislava Lábka začaly sílit úvahy na téma rozšíření obchodu s papírnictvím a starožitnostmi o další samostatnou pobočku. Ta se měla zaměřovat především na umělecké zboží.
Vedení obchodu měl Ladislav Lábek v úmyslu svěřit své nejstarší sestře Boženě a v obchodu měly být k dostání doplňky, umělecké lidové výrobky, výšivky, kroje, hračky, keramika a jiné umělecké průmyslové výrobky. Přestože zřízení nového obchodu bylo doprovázeno řadou nejrůznějších obav, nakonec se podařilo: k otevření plzeňského obchodu Svéráz došlo 1. května roku 1916.
Svéráz jako česká moderní móda s kořeny v lidových motivech
Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové byl svého času vyhledávaným obchodem. Snahou bylo především šířit moderní oblečení, které ovšem vycházelo z návrhů českých umělkyň. Tato móda byla oproti tovární výrobě velmi různorodá, nápaditá a mnohem barevnější – a u zákazníků tak i oblíbenější. Nadšení kupující se sjížděli ze všech stran, výraznou kupní silou bývali také zákazníci z Německa. Prodávaly se mimo jiné i předlohy, podle kterých si mohly dámy samy vyrobit svoji vlastní výšivku. O propagaci prodávaného zboží se Lábkovy sestry staraly také tím, že se samy oblékaly právě do svérázové módy.
Božena Lábková byla údajně výbornou obchodnicí a obchod prosperoval. V roce 1944 ji postihl srdeční infarkt, ale i tak plzeňský Svéráz dobře fungoval dlouhou dobu - až do nástupu komunismu. Lábkovým bylo zakázáno podnikat a v roce 1953 došlo k zabavení obchodu. Řada zajímavých „svérázových“ předmětů se však zachovala ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska, stejně tak jako fotografie interiéru, exteriéru i personálu obchodu.
Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný plzeňskému Svérázu!
Literatura:
Tyršová Renáta – Kožmínová Amalie: Svéráz v zemích československých, Plzeň 1921.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Končí volby do ruské Státní dumy. Putin volil online, na okupovaných územích na voliče dohlížela armáda
-
V Meklenbursku vyhrála AfD, v Berlíně strana Levice. Hlásí prognózy
-
Babiš k Soudcovské unii: Přijďte na Úřad vlády, můj právník vám může vysvětlit, co je Čapí hnízdo
-
Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, tři se pohřešují. Policie nepředpokládá, že by někdo přežil
