Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové

Bylo to v roce 1915, kdy u plzeňského obchodníka, milovníka historie a pozdějšího zakladatele Národopisného muzea Plzeňska Ladislava Lábka začaly sílit úvahy na téma rozšíření obchodu s papírnictvím a starožitnostmi o další samostatnou pobočku. Ta se měla zaměřovat především na umělecké zboží.

Exteriér obchodu Svéráz, fotografie z roku 1916. Foto Hanuš|foto: Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Vedení obchodu měl Ladislav Lábek v úmyslu svěřit své nejstarší sestře Boženě a v obchodu měly být k dostání doplňky, umělecké lidové výrobky, výšivky, kroje, hračky, keramika a jiné umělecké průmyslové výrobky. Přestože zřízení nového obchodu bylo doprovázeno řadou nejrůznějších obav, nakonec se podařilo: k otevření plzeňského obchodu Svéráz došlo 1. května roku 1916.

Svéráz jako česká moderní móda s kořeny v lidových motivech

Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové byl svého času vyhledávaným obchodem. Snahou bylo především šířit moderní oblečení, které ovšem vycházelo z návrhů českých umělkyň. Tato móda byla oproti tovární výrobě velmi různorodá, nápaditá a mnohem barevnější – a u zákazníků tak i oblíbenější. Nadšení kupující se sjížděli ze všech stran, výraznou kupní silou bývali také zákazníci z Německa. Prodávaly se mimo jiné i předlohy, podle kterých si mohly dámy samy vyrobit svoji vlastní výšivku. O propagaci prodávaného zboží se Lábkovy sestry staraly také tím, že se samy oblékaly právě do svérázové módy.

Božena Lábková byla údajně výbornou obchodnicí a obchod prosperoval. V roce 1944 ji postihl srdeční infarkt, ale i tak plzeňský Svéráz dobře fungoval dlouhou dobu - až do nástupu komunismu. Lábkovým bylo zakázáno podnikat a v roce 1953 došlo k zabavení obchodu. Řada zajímavých „svérázových“ předmětů se však zachovala ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska, stejně tak jako fotografie interiéru, exteriéru i personálu obchodu.

Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný plzeňskému Svérázu!

Literatura:

Tyršová Renáta – Kožmínová Amalie: Svéráz v zemích československých, Plzeň 1921.