Podkovy nám krásně znějí…
Také berete podkovu jako symbol štěstí? Naši předci podkovám přisuzovali magické a nadpřirozené vlastnosti. Možná je to tím, že koňská síla ušetřila lidem spoustu fyzické dřiny, a proto tahle ochrana kopyt byla brána za původce úspěchu a tím i symbol štěstí. Říká se, že podkova má být zavěšena nad vstupem do stavení obloučkem dolů - to proto, aby z ní štěstí nevypadlo.
Příroda koně vybavila kopyty, ale péče o ně šla dějinami ruku v ruce s domestikací hospodářských zvířat. Na počátku se sice jednalo o prosté podrážky z kůže, lýka nebo dalších přírodních materiálů, které se uvazovaly natěsno k nohám, ale pokrok v podobě ochrany z ohýbaného železného prutu na sebe nenechal dlouho čekat. Ti, kteří se vědou o kopytech živili, bývají označováni jako podkováři. Mistři tohoto řemesla museli být jednak zkušení v práci s kovem, ale stejně důležitá byla znalost anatomie koňského těla.
Koňské podkovy měly důležité funkce: měly zlepšit postoj zvířete, rozložení jeho hmotnosti v tahu a uzpůsobit pohyb v měkkém nebo příliš tvrdém terénu. Ačkoliv to na první pohled nevypadá, i tento malý předmět se skládá z několika částí - nártní ve středu a dvou ramen po stranách. Na zakončení ramen mohou být také ozuby, zvané lidově „štulmy“ směřující k zemi, z nártní části může vyčnívat „hmatec“ směrem vzhůru.
Podkovy pro lehký i těžký tah
Kování a druhy podkov se dále člení podle využití jejich nositele a dá se říct, že zde bylo nutné přesné vyvážení spodní části kopyta. Proto jsou rozlišené tvary pro lehký i těžký tah, pro ušlechtilá zvířata užívaná jako dopravní prostředky se volilo obutí podle vlastností cest a charakteristice cestování. Platilo, že pokud byla kopyta v určitých bodech více zatížená, zdvihal je kůň výš a krok se prodlužoval.
Přesně na kopyto…
U koňských podkov bylo důležité, aby podkova zvířeti padla na kopyto přesně. I podkovy bylo nutné pravidelně obměňovat, protože například sešlapané hmatce vedly ke špatnému postoji a změně rozložení síly, což hlavně pro hospodářské využití mělo důležitý význam. Obdobné následky mohla mít neprofesionální podkovářská práce nebo špatná péče ze strany hospodáře. Ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska dnes můžeme najít jak podkovy klasické (pocházející například z archeologických nálezů v okolí Plzně), tak ukázky klasické i úzkoprofilové podkovářské práce. Zajímavý je například mistrovský soubor podkov a plechů z dílny kováře a podkováře v Kvásňovicích u Nepomuku z roku 1922.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
