Pojmenování pro ženu, která pracuje jako švec

Při tvoření tzv. přechýlených jmen, tedy výrazů opačného rodu, můžeme mnohdy pochybovat. V tomto případě nám nepomůžou slovníky, přechýlený tvar ke slovu švec v heslářích výkladových slovníků nenajdeme. Doložený je až v jednotlivých lístcích Příručního slovníku jazyka českého, na nichž je uvedeno: ševcová – žena, manželka ševce. A najdeme zde také lidový popěvek:

Ach, jaká to divná věc,

narodil se mladý švec.

Otec jeho ševcem byl,

z ševcové se narodil.

Je tedy patrné, že ševcová označuje manželku ševce, přípona má u obecných pojmenování omezený repertoár: dříve užívalo paní doktorová, paní prezidentová apod.

Takže pro ženu pracující jako švec přechýlené pojmenování neužíváme. Švec byl původně typicky mužským povoláním a jazyk to zachycuje. Také dnes pro některá povolání netvoříme přechýlená pojmenování, např. horník, detektiv, instalatér nebo naopak šička, chůva, letuška. A Švecová i Ševcová žije také v přechýlené podobě ženského příjmení.