Popadl kozla za nohy a rohy a mrštil jím do rybníka
Zámek Žinkovy najdeme ve stejnojmenné obci na jižním Plzeňsku. V minulosti tady došlo k jednomu kurióznímu incidentu mezi tulákem a kozlem, který neváhal zaznamenat tamní kronikář.
„V době, kdy na zámku sídlili šlechtici z Harrachu, se odehrává náš příběh. Nemáme přesný letopočet, ale víme, že to bylo před mnoha lety,“ začala vyprávět autorka historicky zaměřených publikací Eva Horová, která dále pokračovala:
„Jistý pan Venclíček, který pocházel z Blovic, chodil po hrázi přilehlého rybníka Labuť, kde se tehdy pásli kozy a kozlové. V té době nebyl na hrázi žádný pasáček, a kozlové byli obyčejnému lidu velmi nebezpeční, neboť trkali a mohli člověka zranit nebo i zabít.“
Toulal se po kraji a dělal různé vylomeniny
Venclíčkovi to ale nikterak nevadilo: „Byla to taková zvláštní postavička, z dnešního pohledu ho můžeme označit za tuláka. Chodil od vesnice k vesnici a dělal různé vylomeniny. Když uviděl kozly na hrázi, začal je dráždit, až ho jeden velice potrkal. Venclíček byl překvapený, nečekal to, tak v sobě najednou zburcoval všechnu sílu, zvedl se a rozeběhl se proti jednomu kozlovi. Vzal ho za nohy a rohy a mrštil jím do rybníka, až se kozel utopil,“ popsala Horová.
Celou tuto nevšední podívanou sledoval z okna svého zámku hrabě Harrach, kterému se tento výjev pochopitelně nelíbil. Ubližovat zvířatům se prostě nemá. „Nechal zapřáhnout kočár a přikázal lokaji, aby se za lumpem vypravil. Venclíčka dohonili nedaleko rybníka a lokaj jej přivezl na zámek. Už v kočáru se Venclíček rozechvěl a bál se, co s ním bude,“ řekla Eva Horová.
Pan hrabě ho nechal na zámku natáhnout na břicho na lavici a nařídil, aby mu bylo uštědřeno 25 ran na holou zadnici. Poté Venclíček odkráčel.
Celá situace měla ale dohru. Poslechněte si, jak příběh dopadl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.
Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu


Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET
Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser