Potřebujeme pomoct, slyšela ředitelka plzeňského Totemu v telefonu pár hodin po začátku války

Po dvou letech pandemie covidu bylo pro Vlastu Feiferlíkovou zcela neuvěřitelné, že začala válka na Ukrajině. V prvním okamžiku se domnívala, že profesně se to Totemu netýká. „Říkali jsme si, že to není naše téma, že jsou tady na to specializované organizace,“ vysvětluje své tehdejší postavení. Pak ale zazvonil telefon z magistrátu s žádostí o pomoc. Bylo zřejmé, že s následky ruské invaze na Ukrajině potřebuje pomoc Totemu nejen město, ale podporu potřebují hlavně lidé prchající před válkou.

Prvotní práce byla založená na rozdávání čaje uprchlíkům čekajícím před úřady. Přidávali se i další dobrovolníci, kteří chtěli pomoci. „Najednou se začala rozbíhat velmi hezká záležitost,“ vzpomíná ředitelka Totemu na dobu, kdy jednotlivci z veřejnosti prokazovali svou solidaritu. Nejobtížnější situace byla u bývalého Prioru, kde se shromažďovalo velké množství uprchlíků v tzv. KACPU.

Těžký rok přinesl i mnoho radosti

Radost zažívali dobrovolníci a pracovníci dobrovolnického a mezigeneračního centra Totem z toho, že se pomoc lidem prchajícím před válkou dařila. Pomoc a podpora přicházela od veřejnosti prakticky okamžitě. Ve vytvořených komunitních centrech se uprchlíci dodnes setkávají a účastní se aktivit a poradenství. Svou pomoc nabízejí i ukrajinští a čeští studenti lékařské fakulty, kteří se nebáli ani práce mimo jejich obor.

Vyzkoušet si práci dobrovolníka může  kdokoli během dubnových Dnů dobrovolnictví. Jednat se bude o jakoukoli dobrovolnickou činnost od vyklízení lesa od odpadků, pořádání akce pro děti až po pomoc v domově důchodců. Totem připravuje také akci pro veřejnost darování krve nazvanou Máme DOBRO v krvi.