Prášilské jezero na Šumavě vytvořil silou buldozeru ledovec

Tající ledovce hrnuly před sebou veškerou horninu, vytvořily mohutné prohlubně, až nakonec roztály. V místě Prášilského jezera v dobách ústupu ledovců, před 10 000 lety, vznikla vlastně jezera dvě.

10 fotografií

Jedno bylo o hodně mělčí, a tak se postupem času zaneslo nánosy a zrašelinilo. Zůstalo jedno, kterému se vzhledem k nejbližší obci Prášily říká Prášilské. Nachází se ve výšce 1080 metrů nad mořem.

Jeho hloubka je až 15 metrů, a rozlohou vodní plochy patřím mezi větší šumavská jezera. Impozantní jsou i příkré jezerní stěny, které dokreslují tajemnou atmosféru tmavě zbarvené vodní plochy. Zbarvení vody je způsobeno tlejícím dřevem. Na některých místech z jezera stále trčí dávno celé odumřelé stromy. V jezeře nežijí žádné ryby, proto je hladina klidná jako zrcadlo.

Všem slušným turistům vstup povolen

Dlouhá desetiletí sem směli jen vojáci a pracovníci vojenských lesů. To proto, že zdejší území bylo součástí železné opony. Ta už je naštěstí přes čtvrt století minulostí. Stejně jako bývalá vojenská hláska na vrchu Poledník. Z ní je už téměř 20 let originální rozhledna.

Na jezerních stěnách si určitě všimnete uschlých stále stojících smrků. Podlehly kůrovci, když tu rostly jako monotónní a choulostivý hospodářský les od počátku minulého století. Kůrovec smrkové pole proměnil v pustinu. Příroda je ale mocnější. Po téměř 30 letech ponechání území přirozenému vývoji je vidět, že to funguje.

Suché dřevo a větvě zadržuje v příkrých svazích dostatek vláhy, stráně už se zelenají novými stromky všech možných druhů. Vyrostl tu nový, pestrý a hlavně odolný les.

Prášilské jezero leží v oblasti Klidového území Poledník, které navazuje na Klidové území Plesná-Ždánidla. Obě tyto oblasti jsou nejrozsáhlejšími lokalitami s výskytem chráněného tetřeva hlušce. Má tu svá hnízdiště a tokaniště. Proto se tu chovejte opravdu ohleduplně a používejte jen značené cesty.