Představujeme Boženu Lábkovou, plzeňskou obchodnici a milovnici lidového umění

Božena Lábková společně se sestrou Marií nedosáhly vysokého formálního vzdělání, své značné znalosti ovšem získaly samostudiem. Od dětství pomáhaly v otcově obchodě a od roku 1909 provozovaly s bratrem Ladislavem papírnictví a obchod se starožitnostmi. Právě Ladislav Lábek měl na obě sestry velký vliv – nejen co se obchodu týká, ale také v oblasti zájmu o národopisné bádání.

8 fotografií

Rodina Lábkova je úzce spojená také s myšlenkou zrození plzeňského Svérázu. Svérázové hnutí v 2. polovině 19. století oživovalo lidové umění a využívalo jeho stylizaci v oděvnictví, výtvarné tvorbě a také v uměleckoprůmyslových výrobcích. A mezi zákazníky byl o takové zboží zájem. K otevření samostatného obchodu „Svéráz Božena Lábková“ na Ferdinandově (dnešní Klatovské) třídě v Plzni došlo 1. května 1916.

Válku obchod přežil, nástup komunistů ne…

Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové se stal prosperujícím obchodem a byl často navštěvován i zákazníky ze vzdálenějšího okolí. O propagaci prodávaného zboží se Lábkovy sestry staraly také tím, že se samy oblékaly do svérázové módy. Sestry se snažily i povzbuzovat k nošení kvalitních krojů a k jejich šití. Byly činné v krojovém odboru Společnosti pro národopis a ochranu památek a Božena Lábková zasedala jednou týdně v krojové poradně. Pod jejich vedením obchod fungoval i v době 2. světové války, konec obchodu přinesl až nástup komunistické moci. V roce 1953 bylo Lábkovým zakázáno podnikat a obchod byl zabaven

Božena Lábková se nikdy neprovdala a celý život tak zasvětila rodinným firmám a vedení obchodu. Se sestrou Marií se angažovaly při otevření Národopisného muzea Plzeňska a v dalších letech s ním také hojně spolupracovaly. V tomto muzeu se také dodnes nachází některé předměty, které původně pocházely právě z plzeňského obchodu Svéráz.