Připomeňte si červnová folklorní jubilea

Věra Rozsypalová-Bláhová (1941–2010)

Narodila se 12. listopadu 1941 v Plzni. Byla úspěšnou a vyhledávanou zpěvačkou lidových písní a také choreografkou. Spolu se svým mužem Zdeňkem Bláhou byla uměleckou vedoucí souboru Úsměv z Horní Břízy a pěveckou sólistkou Plzeňského lidového souboru a Konrádyho dudácké muziky.

O svém vztahu k folkloru napsala: „Lidové písně jsou poselstvím, které vždy a za každých okolností směřuje k člověku. Nebyly komponovány na objednávku. Vymýšleli je lidé pro radost, ze smut­ku a dalších pocitů. Proto jsou obrazem života našich předků a představují pravdivé životní výpovědi. Společný ­zpěv lidi stmeluje.“ Od předčasného odchodu Věry Rozsypalové uplyne letos 5. června těžko uvěřitelných 15 let.

Jan Čumpelík (1925–2004)

Připomínáme si rovněž nedožité 100. narozeniny vynikajícího tanečníka, choreografa a pedagoga Jana Čumpelíka. Narodil se před rovnými sty lety 8. 6. 1925 v Čáslavi. Byl zakládajícím členem Československého státního souboru písní a tanců a pak choreografem dalšího profesionálního tělesa, Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Od roku 1980 vyučoval lidový tanec na pražské konzervatoři. První okouzlení lidovou kulturou mu zprostředkoval jeho otec, akademický malíř Jan Čumpelík, při společných cestách do ve Velké nad Veličkou v polovině 30. let.

Jako choreograf vytvořil přes 70 inscenací folklorního materiálu ze všech českých, moravských a slovenských regionů (Ondráš, Za opasky, Vojenské hry, Trenčanské sedlácké, Podskalácká čtverylka, Slovácká balada) i dramatická taneční představení na vlastní libreta (Sen o houslích, Zrání, Letní sonáta, Moralita, Vojáci císařovny). V roce 1960 se podílel na spartakiádní skladbě Píseň rodné země se soubory a vesnickými folklorními skupinami z celé republiky. Spolupracoval se mnoha amatérskými folklorními soubory a publikoval v odborném tisku. Zemřel v roce 2004.

Jiří Teml (*1935)

Hudební skladatel Jiří Teml, spojený částí své tvorby i s Plzeňským lidovým souborem, se narodil před 90 lety, 24. června 1935 ve Vimperku. Vystudoval obchodní akademii a původně pracoval jako ekonom. Zájem o hudbu se u něho rodil postupně a soukromým studiem. V letech 1976–1980 byl hudebním dramaturgem a vedou­cím hudebního vysílání Čs. rozhlasu v Plzni. Je autorem téměř 300 opusových čísel z oboru vážné hudby.

Jiří Teml|foto:Zdeněk Vejvoda, Český rozhlas

Na svoji první zkušenost s úpravami folkloru v 70. letech následně vzpomínal: „Jednoho pátku, kdy jsem z Plzně odjížděl do svého bydliště v Karlových Varech, vtiskl mi Zdeněk Bláha do ruky dva útržky notového papíru se zápisem lidových písní a stručným pokynem: Udělej to pro mužský sbor, dvě trubky a bubínek. Potřebuji to v pondělí, v pátek budeme natáčet. To byl můj křest. Od té doby moje upravovatelská činnost pokračovala v pravidelných intervalech. Jsem tomu dodnes rád, protože folklor je velký zdroj inspirace, ze kterého dodnes oboha­cuji svoji komorní i symfonickou tvorbu. Jen v plzeňském rozhlasovém archivu opatrujeme celkem 216 nahrávek lidové hudby v úpravě Jiřího Temla, který zanedlouho oslaví svoje devadesátiny.

Lubomír Soukup (1915–2001)

Narodil se před 110 lety 26. června 1915 v Praze. Vystudoval češtinu, francouzštinu a národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1939–1951 pracoval jako vedoucí dokumentačního oddělení pražského rozhlasu. Tehdy také v terénu nahrával spolu s redaktorem a hudebním skladatelem Albertem Pekem jihočeskou lidovou hudbu. V roce 1951 přešel do rozhlasového studia v Českých Budějovicích, kde až do roku 1975 působil jako redaktor v oddělení lidové tvořivosti a později v literární redakci. Spolupracoval s řadou jihočeských souborů. Se svou ženou Zorou Soukupovou prováděl terénní výzkum a sběr regionálního folklorního materiálu. V roce 1976 vydal v Supraphonu album Antologie jihočeské lidové hudby. Kromě jiných přehlídek se stal jedním z iniciátorů Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích. Zemřel v roce 2001.