Proč se říká panenko skákavá a jak tento frazém vznikl
Kde se vzala „panenka skákavá“? Proč používáme toto slovní spojení? V jazykovém koutku na to odpovídá odbornice Helena Chýlová.
Rčení panenko skákavá vyjadřuje údiv nebo překvapení a je dnes součástí slovníku spíše dříve narozených. Vzpomínám si, že frazém užívala často moje babička. Pro nás je důležité, že slovo panenka označuje pannu Marii v lidovém prostředí a frazém obsahuje jeden z přívlastků Panny Marie.
Myslím, že pokud bychom jim chtěli věnovat pozornost, nestačilo by nám několik jazykových koutků.
Jen bych připomněla, že mnoho přívlastků spojených s postavou Panny Marie udává původ jejích slavných zobrazení. A stejně je tomu i v tomto případě, takže při odpovědi se můžeme projevit jako lokální patrioté.
Chcete říct, že rčení panenko skákavá pochází ze západních Čech?
Pravděpodobně ano, dané rčení vychází z pověsťových a historických témat a souvisí s poutním místem v dnes již zaniklé obci Skoky na Žluticku, v níž byla v období baroka vybudována nejprve kaple a později kostel proslulý mariánským obrazem, kopií obrazu z Pasova. Existují dva možné výklady původu daného frazému, oba souvisejí s obrazem Panny Marie Pomocné působící zázraky, který byl umístěný na skokovském oltáři. Podle jednoho výkladu je rčení odvozeno od vyjádření panenka skokovská, panenko ze Skoků, s lidovou obměnou pak vzniká skákavá. Přídavné jméno skokovský žije dodnes např. v názvu Skokovské stezky.
A druhé možné vysvětlení původu frazému také souvisí se zmiňovaným poutním místem?
Také. V tomto případě je původ slova skákavá ve frazému vykládán podle způsobu zavěšení obrazu, který byl umístěn na pohyblivém závěsu, aby k němu poutníci mohli lépe přistoupit. Věřícím se tedy zdálo, jako by obraz skákal a odtud byl jen krůček k vytvoření pojmenování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusové na nás vypálili dělostřeleckou salvu, popisuje zahraniční zpravodaj ČT Papadopulos
-
‚Jděte do pr**le.‘ Sochař Černý bránil v televizi své motýly na obchodním domě Máj v Praze
-
Na hory v Česku se vrátila zima. Na Šumavě napadlo přes 30 centimetrů sněhu
-
Po vstupu do EU opustily Lotyšsko desítky tisíc lidí. Odchází odborníci i celé rodiny