Růže damašská nebo růže damascénská?
Až uslyšíte téma dnešního jazykového koutku, nelekejte se, že jste si místo něj naladili pořad pro zahrádkáře. Bude sice řeč o damascénských růžích, ale zajímat nás budou prakticky výhradně z jazykového hlediska.
Hned v úvodu musím vyjádřit obdiv posluchači, z jehož podnětu dnešní jazykový koutek vyšel. Zcela příkladně si totiž všiml, že růže damascénská je z Damašku, což je hlavní město Sýrie. Potom srovnal cizí zeměpisný název Damašek s domácím zeměpisným jménem Mníšek a zjistil, že říkáme mníšecký region, a ne mníšenský nebo něco podobného. Zkrátka že máme stejně zakončené Damašek a Mníšek ale úplně rozdílně k nim máme damascénský a mníšecký. Což se našemu posluchači zcela správně jevilo jako nepravidelnost.
Mám pocit, že takovým věcem se ve škole často prostě řeklo „to je výjimka“. Je to i náš případ?
Aby to bylo ještě komplikovanější, slovníky k názvu Damašek uvádějí přídavné jméno damašský, takže ani ne damašecký, jak by se dalo čekat podle naší úvahy s Mníškem. Ale abychom věc jen nekomplikovali, pojďme ji pomalu rozplétat. Předně: je opravdu výhodné, když se můžeme spolehnout na systém jazyka v tom, že od stejně zakončených slov odvozujeme stejným způsobem. U domácích zeměpisných názvů to často v zásadě platí, ale u cizích musíme bohužel počítat s odchylkami. Takže ano, Mníšek – mníšecký je utvořeno pravidelně, od Damašku tvoříme odchylně.
Jak se tedy má vlastně správně říkat růžím, které jsou pojmenované podle Damašku?
Můžeme bez obav zůstat u zažitého růže damascénská. Latinský název pro růži damascénskou je [Roza damaskena] (psáno damascena), takže už možná tušíte, že přídavné jméno damascénský vychází právě z onoho latinského vzoru. Je to tedy výjimka vzhledem k systému tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných u domácích jmen, ale damascénská k cizímu jménu Damašek nevzniklo úplně nahodile.
Ještě jste zmiňoval jednu podobu podle slovníku – ta se nedá použít?
Ano, abych nezapomněl – nejen že podobu růže damašská, která by byla v souladu se slovníky, můžeme použít, je dokonce výrazně častější než růže damascénská. Tedy směle do toho. Pěstujme damašské i damascénské růže.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ústavní soud zrušil podstatné části lex Babiš II. Michálkův pozměňovací návrh označil za přílepek
-
Dostupné bydlení? ‚Uvolněte podmínky pro stavbu nájemních bytů a dovolte investice penzijních fondů‘
-
Bílé přilby ukončily pátrání ve vězení, kam Asad zavíral své odpůrce. Další zadržované nenašly
-
Jsou úředníci podjatí? Přípravu sarkofágu přes hořící ostravskou haldu komplikují námitky