Proč vymírá perlorodka? Důvodů je několik
Perlorodka říční je jeden z kriticky ohrožených živočichů, který na Šumavě žije. Šumavské řeky a potoky jsou přitom jedním z posledních míst, kde se tento druh v Česku vyskytuje. Pracovníci Správy Národního parku Šumava společně s dalšími odborníky dlouhodobě naplňují záchranný program, aby vymírající druh udrželi alespoň v horním toku Vltavy a na Blanici.
Důvodů celosvětového vymírání perlorodky říční bylo a je několik. Ve středověku to byl necitlivý sběr perel, při kterém byly perlorodky zabíjeny takovým způsobem, že dokonce docházelo k lokálnímu vymření. Později na přelomu 19. a 20. století to zase bylo znečišťování vod.
„Od znečištění toků, změn v povodí, sedimenty, zákaly vody a tím pádem nedostatek kyslíku ve dně. To nejpodstatnější ale bude chemické znečištění nebo znečištění odpadními vodami, může to být eutrofizace vod tedy obohacování vody o živiny a tím pádem výskytu většího množství řas a změna poměrů, na které byly perlorodky zvyklé," vysvětlila bioložka Eva Zelenková.
Problémy se však nevyskytují v samotných tocích, ale také v povodí. Hospodaření na loukách a polích se totiž během posledního století výrazně změnilo a to se projevuje i pod vodou horských potoků a řek. Právě tyto změny jsou hlavní příčinou velkého úbytku perlorodek v řece Blanici, kdy za posledních zhruba třicet let jejich počet klesl z odhadovaných 115 tisíc na pouhých deset tisíc dospělých jedinců.
„Perlorodka je závislá na přísunu potravy z povodí a když se tam zcelily lány, změnila se druhová skladba luk, které navazují na řeku, udělaly se meliorace, zrušily se některé prameniště, z těch pramenišť nemohl proudit detrit, potrava perlorodky, těmi stružkami až do řeky, protože řeka samotná tu potravu nenesa, získává ji z povodí. U Vltavy je to trochu jinak, protože tam jsou pro potravu důležité podvodní louky, které tam jsou a opad z nich.“
A ještě jedna věc stojí za úbytkem perlorodek – rušení náhonů k bývalým mlýnům a vodním hamrům, ve kterých vždy žilo velké množství těchto mlžů, protože tu zřejmě měly ideální podmínky pro svůj dlouhý život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
