Procházka v temnotách: uvnitř velkých pyramid v Gíze, egyptologové a komunikace s mimozemšťany
Staroegyptské pyramidy, 2. část: Uvnitř pyramid (4:18 ) – Historie: O jednom Bohu, Spasiteli a zrození z panny (19:00) – Egyptologové hovoří s mimozemšťany (24:38)
V úvodním přehledu zajímavostí připomeneme vánoční soutěž ve sčítání ptáků Živá zahrada, která se koná i v letošním roce, povíme si o aktivitě našich odborníků, kteří se účastní projektu seismických měření v Etiopii, zmíníme se o archeologických nálezech na stavbě Pražského okruhu u středočeských Nupak, prozradíme vám, jaký text obsahoval stříbrný svitek z hrobu muže ze 3. století v německém Frankfurtu a uslyšíte o objevu dosud neznámého rentgenového binárního systému, sestávajícího z hvězdy a černé díry.
Uvnitř velkých pyramid v Gíze
Kdy a kde se ve starém Egyptě stavěly pyramidy? Jak se s postupujícími staletími měnila jejich konstrukce, jejíž vrchol představuje trojice velkých pyramid v Gíze? Co se ví o technologii jejich výstavby? Jakou máme dnes představu o původu použitých kamenů, o tom, jak byly dopravovány na staveniště a jakým způsobem je staroegyptští dělníci vyzdvihli na jejich místo? O tom všem jsme si povídali v minulém vydání našeho magazínu... Závěr byl jednoduchý: mnohé se už sice podařilo vyřešit, ale některé z otázek stále zůstávají nezodpovězené. Tentokrát se budeme věnovat především už zmíněným pyramidám v Gíze, které jsou po zásluze nejslavnější ze všech; jeden ze starověkých divů světa.
Strážcem pyramidového komplexu v Gíze je Velká sfinga, obří socha, velmi populární i mezi milovníky záhad. Kdo a proč ji vytesal a má nějaké vnitřní prostory? O tom hovoří Jaromír Krejčí z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze... Jaké prostory se skrývají v pyramidách v Gíze? Byli v nich skutečně pohřbeni egyptští faraoni – a co tam po nich zbylo? Na výzkumu pyramid, i když ne těch v Gíze, se podílí i česká egyptologie. Jakým způsobem – a o které pyramidy se jedná? Jaký potenciál ve výzkumu pyramid egyptologové vidí? Určitě ještě nebyly všechny v úplnosti prozkoumány moderními metodami? Mohou se najít ještě nějaké další pyramidy, třeba nedostavěné, skryté pod pískem, případně během staletí rozebrané na stavební kámen?
Egyptologové a mimozemšťani
Jakým způsobem bychom se dorozuměli s představiteli mimozemské civilizace, pokud bychom se s nimi setkali tváří v tvář? Vyjděme přitom z představy, že nějakou tvář skutečně mít budou, že nám budou alespoň do jisté míry podobní a že budou nějak podobně i komunikovat – jak to známe třeba z televizního seriálu Star Trek. Jeho hrdinové objevují nové světy a šmahem navazují kontakty s představiteli cizích civilizací. V praxi to ale tak jednoduché nebude.
Jakým způsobem bychom se jednou mohli domlouvat s mimozemšťany? Pochopíme je? Budou nám rozumět – a my jim? Co je nutné znát k tomu, abychom poznali, co nám „ten druhý“ říká? Na to jsme se ptali Renaty Landgráfové z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nejen egyptoložky, ale také lingvistky a příznivkyně televizního fenoménu, zvaného Star Trek. Existují nějaké jazykové univerzálie? Nějaký způsob, cosi jako kostra, na níž by měl být vystavěn a strukturován jakýkoliv jazyk? Třeba i mimozemský? Lingvisté mají zkušenosti se čtením starých písem tady na Zemi. Mohla by to být inspirace k luštění mimozemského písma?
Související
-
Falšovaný Egypt: na stopě padělatelů starožitností a návštěva pravěké „posvátné krajiny“ pod Řípem
Na stopě padělatelů egyptských starožitností (4:21) – Historické souvislosti: Kant a jeho antinomie (20:57) – Dlouhé mohyly, 3. část: Posvátná krajina pod Řípem (26:05)
-
Skryté nebezpečí supervulkánů a ztracená slova bohů. Staroegyptské hieroglyfy a jak se jimi psalo
Yellowstone a Campi Flegrei: Skryté nebezpečí supervulkánů (4:37) – Procházka dubnovou oblohou (17:55) – Slova bohů. Egyptské hieroglyfy, 1. část: Historie (24:53)
-
Proč je jarní zpěv ptáků tišší a jak to možná bylo se třemi královnami z dynastie slunečních králů
Proč jarní pěvci umlkají (4:43) – Historické souvislosti: Tranzitologie aneb Od režimu k režimu a zase zpátky (18:07) – Záhada tří královen Chentkaus, 2. část (23:27)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.