Radyně má věž, ze které pozoroval vojenské manévry František Josef I.
Zřícenina hradu Radyně se nachází mezi Plzní a Starým Plzencem. Původně nesla název Karlskrone po svém zakladateli Karlu IV., který hrad nechal postavit mezi léty 1356-1361, ale jelikož se toto jméno neuchytilo, byl hrad přejmenován na Radyni podle vrchu, na kterém je postaven.
Dodnes sem můžeme během otevírací doby přijít a obdivovat historii místa. Ba co víc – můžeme vyjít 114 schodů a kochat se nádherným výhledem do krajiny. „Na sever můžeme spatřit město Starý Plzenec, tedy vlastníka tohoto hradu, na jih je to celý šumavský hřeben včetně vrchu Ostrý, dá se vidět i hrad Kašperk. Na západ je to kopec, na kterém stojí hrad Přimda, tedy nejstarší český kamenný hrad, a směrem na východ jsou to potom brdské kopce, kde se dá spatřit vrch Praha, nebo Tok,“ jmenoval zásadní body výhledů Jan Benedikt z Centra služeb pro turisty pod Radyní.
Z věže hradu Radyně si také nelze nevšimnout vyčnívajícího skalního útvaru mezi stromy. Jedná se o součást Skalní naučné stezky pod Radyní a Jan Benedikt uvedl, že jde pravděpodobně o místo s nejlepším výhledem na hrad samotný.
To, jestli hrad Karlskrone, tedy Radyni, Karel IV. vůbec někdy navštívil, není známo. „Nicméně jednoho monarchu českých zemí tady máme zcela jistě doloženého, a tím není nikdo jiný, než rakousko-uherský císař František Josef I. Ten totiž v roce 1885 vystoupal tady na ochoz věže a sledoval manévry svých vojsk, které probíhaly v okolí,“ řekl Benedikt.
Roku 1558 už je Radyně uváděna jako pustý hrádek, čili se předpokládá, že někdy v první polovině 16. století hrad vyhořel, a to zřejmě po zásahu bleskem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
