Řemeslníci na západě Čech se připravují na letošní Velikonoce. Největší obavy mají z EET

„Pro menší řemeslníky jako jsme my, je to velká investice. EET se nás začne týkat příští rok a spíše z toho máme obavy a starost, zda půjde v tomto oboru dále podnikat. Je to sice jen částečný přivýdělek, spíš pro radost. Velice by mě ale mrzelo, kdybych kvůli EET musela skončit,“ říká Zuzana Pavlíčková z Holýšova, která vyrábí šperky.

Že kvůli elektronické evidenci tržeb ubyde místních řemeslníků, se obávají i zástupci místních akčních skupin v Plzeňském kraji, které se na organizaci trhů podílejí.

„Řemeslníci, kteří chodí na jarmarky, jsou především lidi, kteří chtějí ukázat svoji práci a trochu i historii. Od návštěvníků očekávají uznání a ne jen to, že prodají velké množství zboží. Je to pro ně spíš přivýdělek. Často jsou to matky na mateřské dovolené nebo důchodci a řada z nich se tedy tou svojí řemeslnou výrobou neživí,“ vysvětluje Jan Florian z MAS Český Západ.

Podle něj se úbytek řemeslníků na akcích částečně projeví už letos a naplno příští rok. Povinnost evidovat tržby by totiž měli i řemeslníci, kteří částečně přeprodávají zboží jiných řemeslníků. Ti zvažují, zda na jarmarky jet či ne, protože pořízení pokladny je pro ně příliš nákladné.

Boj s technikou nebo elektrickým proudem

Z dosavadních 25 nositelů značky Místní výrobek ze západu Čech má EET pokladnu zatím jen pětina, ostatní pořízení teprve zvažují. „Tou největší bariérou může být to, že se jedná o moderní techniku a ne všichni s tím umí pracovat, a ne všichni jsou vybaveni dotykovým mobilem či tabletem. K pokladně je navíc potřeba tiskárna na účtenky a na trzích není vždy přístup k elektrickému proudu, takže i to může být problém,“ uvedl Jan Florian.

Některé místní akční skupiny proto už teď řeší, jak řemeslníkům pomoci, aby se dál mohli jarmarků účastnit. „V první řadě jsme zvolili osvětu, snažíme se řemeslníkům poradit, co přesně se jich týká a co je pro ně nejlevnější a nejpraktičtější. Do budoucna zvažujeme, že bychom některé zboží vykoupili a prodávali vlastním jménem. Zákazníci si ale chtějí zboží vybrat od toho, kdo ho vyráběl a popovídat si o něm. Pokud tam budeme my, jen jako prodavačky bude to v trochu jiné rovině,“ doplnil Florian.

Řemeslníci by měli své příjmy elektronicky evidovat od června 2018. Podle finanční správy ale například prodej přebytků ze zahrádek nebo příležitostná činnost EET podléhat nebude. Týká se to například i výrobců kraslic. „Dělám slepičí, husí a pštrosí vejce. Byla jsem se ptát na finančním úřadu. Tam mi řekli, že když dělám jen dva měsíce v roce, nebudu to potřebovat. EET si opatřovat nebudu, „ říká Marie Kučerová z Plzně, která zdobí vejce více než 17 let.

Kdo si neví rady, může zavolat na FÚ o radu

Ojedinělý příjem nesmí podle finanční správy přesáhnout u zaměstnance šest tisíc korun ročně, u starobních důchodců 30 tisíc a u žen na rodičovské dovolené 15 tisíc za rok.

Finanční správa zřídila pro dotazy k EET infolinku, dostupnou v pracovní dny od 8 do 17 hodin. Poplatníci mohou také požádat finanční úřad o tzv. závazné posouzení, zda je poplatník povinen své tržby evidovat a od kdy.