Rituální obětování kozla starými Slovany dalo možná vzniknout názvu zámku Kozel
Zámek Kozel najdeme u Šťáhlav v okrese Plzeň-město. Je oblíbeným cílem turistů nejen kvůli rozlehlému zámeckému parku, hlavní zámecké budově, ale také pro přilehlou kapli, lokajnu, konírnu a jízdárnu. V jízdárně jsou v průběhu roku pořádány různé akce, ať už promoce studentů Západočeské univerzity, nebo akce soukromé. V současné době zde návštěvníci najdou výstavu týkající se draků a drakobijců.
„Vstupní expozice, která seznamuje návštěvníky s historií zámku, je plná obrazů, kde část z nich jsou originály, část kopie,“ sdělil na úvod kastelán zámku Kozel Jan Polívka. Najdeme zde kupříkladu portrét Kristiána z Valdštejna, jeho manželky, nebo třeba jeho otce, který sňatku svého syna příliš nepřál. To byl také důvod, proč se Kristián odstěhoval z Mnichova Hradiště na Kozel, kde prožil se svou ženou příjemný čas. Byli to mimochodem první majitelé zámku z rodu Valdštejnů.
„Stavitel zámku Jan Vojtěch Černín totiž umírá bezdětný a šťáhlavsko-nebílovské panství odkazuje právě Kristiánu Valdštejnovi, což byl jeho prasynovec. K této události došlo v roce 1816 a až do konce 2. světové války bylo panství majetkem rodu Valdštejnů. Po roce 1945 bylo panství znárodněno,“ uvedl kastelán.
Název zámku Kozel je opředen legendami: „Staří Slované zde měli údajně obětovat kozla. My sice víme, že zdejší polesí bylo hojně osídleno už v pravěkých dobách, nicméně přímé doklady tohoto zvyku doloženy nejsou. Rozcestí nad zámkem bylo již v minulosti nazýváno Kozel, popřípadě Na Kozlu, a zřejmě z tohoto označení rozcestí přešel název i na zámek. Šlechta používala označení Waldschloss – Lesní zámek,“ osvětlil možný původ názvu Jan Polívka.
Kozel, myšleno zvíře, je pak znázorněn v zámeckém areálu zejména na okrasných vázách. „Jedná se o kopii dekoru kachlových kamen, jež jsou tady u nás v každé místnosti,“ řekl Polívka.
Dobová toaleta má podobu pohovky
Interiér zámku je na pohled krásný, každá místnost má své kouzlo a svůj účel: „Nyní jsme vstoupili do dámské šatny a díváme se na dobovou toaletu, kde je v tomto případě základem porcelánový nočník. Ten se dával zespodu a nahoře, aby to bylo pro dámy pohodlnější, má toaleta podobu křesla,“ popsal kastelán kuriózní malou pohovku či křeslo, které mělo velice pragmatický účel.
Na zámku se návštěvníci dostanou také na terasu, z níž je nádherný pohled do krajiny a na zámecký park, který má prakticky stejně dlouhou historii, jako samotný zámek. Na terase se nachází vodní nádrž se sochou skoleného jelena, jehož parohy jsou přírodní. Tento výjev odkazuje právě na historii parku, který byl původně loveckou oborou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
