Roman Szpuk: Podzim... Šumava v deníkových záznamech romantického rozervance, citlivého básníka a tuláka
Dneska jsem jel do práce opět na kole. Na pasece pod Kamennou horou už jsem musel na východ slunce čekat. Pršelo, při obzoru zela volná škvíra. A jak se slunce objevilo, vytvořil se v závoji kapek zprvu úzký rudý vějíř. Čím výše slunce stoupalo, tím více se vějíř rozvíral, jako by ho nějaká pastýřka zvedla z trávy a prohlížela si na něm podzimní arabesky. (dosud nepublikované deníkové záznamy z podzimu 2022)
Roman Szpuk se narodil v roce 1960 v Teplicích. Vystudoval strojní průmyslovku a nedostudoval vysokou školu ekonomickou. Byl dělníkem v chemičce, figurantem u geodetů, nočním hlídačem v kravíně, kresličem v projekci, lesním dělníkem, strážcem CHKO Šumava, poštovním doručovatel nebo pozorovatelem počasí na Churáňově. Tím je od roku 1998 dodnes.
Ještě mnohem déle je tulákem a „darmošlapem“. Putuje bez cíle, jde a dívá se kolem sebe, zastaví se a poslouchá potok, ptáky nebo lidi, které potká, pozoruje mraky, kytky, kameny.
A pak to všechno popíše ve svých knížkách. Naposledy v knížkách Chraplavé chorály (2013), A zavaž si tkaničky (2016) a Klika byla vysoko (2018). A ještě před tím v šestnácti básnických sbírkách. Zatím poslední knížkou Romana Szpuka je soubor deníkových záznamů s názvem Stmívá se (2023), kde najdeme zápisy spojené s autorovým pobytem v protialkoholní léčebně Lnáře. Knížku dokreslují autorské ilustrace. Šumavský samotář Roman Szpuk se v rámci své práce meteorologa na Churáňově věnuje fotografování vzácných meteorologických a atmosférických jevů, příležitostně se také věnuje kresbě a grafice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
