Rozhlédněte se ze Svatoboru – sídla pohanských bohů
Z rozhledny Svatobor na stejnojmenném vrchu u Sušice jsou opravdu nádherné výhledy. Můžeme odtud vidět například nejrozsáhlejší hradní zříceninu- hrad Rabí, dále hrad Kašperk, rozhlednu Sedlo, či celou centrální Šumavu se známými vrcholy.
Rozhledna stála na tomto vrchu už na konci 19. století. Z důvodu nevyhovujícího technického stavu byla však roku 1934 zbořena. Ještě tentýž rok byla během tří měsíců postavená rozhledna nová. Od roku 1900 na místě stála také útulna, která však vyhořela, a tak vedle rozhledny najdeme dnes chatu z roku 1935, která dle vedoucí muzea a infocentra v Žihobcích Veroniky Kočí může připomínat alpský architektonický styl.
Od roku 2008 se zde nachází také meteorologická stanice a k rozhledně již neodmyslitelně patří dva telekomunikační stožáry, které jsou umístěny kousek pod ní.
Posvátný háj našich předků
Název Svatobor pochází ještě z dávných dob, kdy místo obývali staří Slované. Byl to totiž slovanský posvátný háj. „Svatobor byl považován za sídlo pohanských bohů a tvořily jej prastaré duby. Svatobory existovaly po celém slovanském světě, nejenom tady. Tohle místo bylo místem kultovním a soudním. Vždy každý druhý den v týdnu se tady scházel lid se svým vládcem a knězem k soudům,“ uvedla Veronika Kočí.
„Slované tento prostor považovali za léčivý a jako oběti božstvu tady zavěšovali kousky látek, oděvů, nebo třeba větve. Máme tady i zázračný pramen s názvem Vodolenka, který je opředen mnoha pověstmi o pohanské kněžně Vodolence, která v blízkosti Svatoboru měla být pohřbena,“ doplnila vedoucí muzea a infocentra.
Se Svatoborem se pojí ještě další zajímavost. Roku 1868 byl odtud vyzvednut jeden ze základních kamenů Národního divadla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
