Rychle se šíří a roste prakticky kdekoli. Řeč je o tzv. pionýrské dřevině
Pojem pionýr má v České republice mnoho významů. Mnohým se asi vybaví děti s modrými košilemi a červenými šátky. Pionýr se také říkalo malému motocyklu. A konečně – pionýr v tom celosvětovém významu značí kolonistu – obyvatele, většinou nové kolonie – a to je i významem lesnického termínu pionýrská dřevina.
„Pionýrské dřeviny jsou dřeviny, které dokážou rychle kolonizovat nějaké území, kde z různých důvodů stromy buď nerostou, nebo tam odumřely nebo se vytěžily. Patří mezi ně břízy, jsou to v případě Šumavy jeřáby, vrby, topoly – to jsou nejčastější druhy, které můžeme u nás označit jako pionýrské," vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel. Všechny pionýrské, nebo také přípravné, dřeviny mají totiž unikátní vlastnosti, jako je rychlé šíření semen na velké vzdálenosti a vysoká přizpůsobivost rozmanitým růstovým podmínkám.
Tyto dřeviny se dokáží rychle rozmnožit, semena se mohou přesouvat na velkou vzdálenost, protože, kromě jeřábu, jsou roznášeny větrem. Mají lehká semena, okřídlená v případě topolů, chmýří v případě vrb. Nebo u bříz jsou to takové malé, okřídlené nažky, malá průsvitná očka, které snadno unáší vítr. Mají také dobrou klíčivost a v mládí rychle rostou – mohou přirůstat až půl metru nebo metr za rok, pokud již mají dobře uchycený kořenový systém.
Ačkoli jsou pionýrské dřeviny krátkověké, dožívají se většinou jen několika desítek let, jsou pro krajinu velmi významné. Dokáží stabilizovat narušené svahy, připravit prostředí pro své nástupce, ať už jsou to smrky, jedle nebo buky či duby. Proto se také označují jako přípravné. Vedle toho slouží i mnoha dalším organismům. Jsou potravou a stavebním materiálem bobrům, ale hostí a živí také mnohé bezobratlé živočichy nebo ptáky a houby. Prostě pionýrské dřeviny nejsou žádným lesním plevelem, ale plnohodnotným a důležitým ekosystémovým prvkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
