Rychle se šíří a roste prakticky kdekoli. Řeč je o tzv. pionýrské dřevině

11. leden 2021
Mrtvoly smrků obrůstají pionýrské dřeviny-např. jeřáb ptačí

Pojem pionýr má v České republice mnoho významů. Mnohým se asi vybaví děti s modrými košilemi a červenými šátky. Pionýr se také říkalo malému motocyklu. A konečně – pionýr v tom celosvětovém významu značí kolonistu – obyvatele, většinou nové kolonie – a to je i významem lesnického termínu pionýrská dřevina.

Jeřáb ptačí je v odumřelém lese velmi výraznou pionýrskou dřevinou

„Pionýrské dřeviny jsou dřeviny, které dokážou rychle kolonizovat nějaké území, kde z různých důvodů stromy buď nerostou, nebo tam odumřely nebo se vytěžily. Patří mezi ně břízy, jsou to v případě Šumavy jeřáby, vrby, topoly – to jsou nejčastější druhy, které můžeme u nás označit jako pionýrské," vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel. Všechny pionýrské, nebo také přípravné, dřeviny mají totiž unikátní vlastnosti, jako je rychlé šíření semen na velké vzdálenosti a vysoká přizpůsobivost rozmanitým růstovým podmínkám.

Mrtvoly smrků obrůstají pionýrské dřeviny, např. jeřáb ptačí

Tyto dřeviny se dokáží rychle rozmnožit, semena se mohou přesouvat na velkou vzdálenost, protože, kromě jeřábu, jsou roznášeny větrem. Mají lehká semena, okřídlená v případě topolů, chmýří v případě vrb. Nebo u bříz jsou to takové malé, okřídlené nažky, malá průsvitná očka, které snadno unáší vítr. Mají také dobrou klíčivost a v mládí rychle rostou – mohou přirůstat až půl metru nebo metr za rok, pokud již mají dobře uchycený kořenový systém.

Ačkoli jsou pionýrské dřeviny krátkověké, dožívají se většinou jen několika desítek let, jsou pro krajinu velmi významné. Dokáží stabilizovat narušené svahy, připravit prostředí pro své nástupce, ať už jsou to smrky, jedle nebo buky či duby. Proto se také označují jako přípravné. Vedle toho slouží i mnoha dalším organismům. Jsou potravou a stavebním materiálem bobrům, ale hostí a živí také mnohé bezobratlé živočichy nebo ptáky a houby. Prostě pionýrské dřeviny nejsou žádným lesním plevelem, ale plnohodnotným a důležitým ekosystémovým prvkem.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.