Salvy ostrostřelců, vyzvánění zvonů a pochodně – i to bývalo součástí velkých svátků ve staré Plzni

Tedy abychom to upřesnili: obyvatelé staré Plzně (před 150 – 200 lety) žili bohatým společenským životem - ovšem odkázáni v tom byli do značné míry na sebe. Z deníků studenta Bedřicha Smetany, který v Plzni studoval v letech 1841-1843 víme, že řada měšťanů vlastnila piano nebo jiný hudební nástroj a s oblibou se pořádaly domácí koncerty nebo zábavy. Ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska se dochovala řada partitur, které si Plzeňané pro své domácí hraní objednávali. Ve větších sálech se pořádaly také bály, věnečky, akademie nebo nejrůznější večery s hudbou a tancem.

Plzeň i Plzeňští ve slavnostním hávu

Zvláštní okamžiky v životě obyvatel staré Plzně představovaly velké slavnosti, kterých se účastnila podstatná část Plzeňanů a které se odehrávaly ve veřejném prostoru. Hlavně v první polovině 19. století, kdy byla v podstatě znemožněná veřejná spolková činnost a kdy se toho jakoby „moc nedělo“, byly velké slavnosti zároveň významnými událostmi. Šlo jednak o významné církevní svátky (např. Boží tělo), ale v případě Plzně zejména tzv. Nový svátek, kterým si Plzeň počátkem května připomínala výročí osvobození z husitského obležení v roce 1434.

Příležitostí k městské slavnosti byla i každá návštěva panovníka nebo člena významnějšího panovnického rodu, slavila se také panovnická výročí, svatby a narození následníka a samozřejmě i významné politické události. Pravidelnou součástí všech takových oslav ve staré Plzni byly zvláštní zvukové a světelné efekty – od hlasitého vyzvánění zvonů a zvuku bubnů přes salvy ostrostřelců až po slavnostní osvětlení budov, pochodně apod. Právě zvukové a světelné efekty v městě, které bylo mnohem klidnější než dnes a za nocí až do zavedení plynového osvětlení v podstatě temné, umocňovaly slavnostní chvíle a dodávaly jim okázalosti a lesku.

Příjezd arcivévody a aktivní plzeňský krejčík

Součástí zvláště velkých oslav bývaly také různé příležitostné stavby - slavobrány, alegorická průčelí apod. Často vstupovala do hry iniciativa majitelů jednotlivých plzeňských domů a jejich snaha se ukázat a předvést něco originálního. Dochovala se řada zajímavých perliček – třeba když v roce 1840 navštívil Plzeň arcivévoda František Karel, bylo město slavnostně vyzdobeno a krejčí František Bušek při té příležitosti umístil do okna svého domu nápis „Unter Deinem Schutz und Flügeln, kann ich ruhig näh'n und bügeln“ – „Ve stínu křídel tvých, mohu klidně žehlit, šít".

Velké městské slavnosti bývaly pro plzeňskou měšťanskou společnost zvlášť důležité. Kromě toho, že narušovaly a ozvláštňovaly běh všedního života a stávaly se „událostmi“, posilovaly zároveň pocit sounáležitosti obce. A také se jimi městské prostředí odlišovalo od vesnického. Na druhou stranu ale z města na venkov zase nebylo tak daleko a například při návštěvě panovníka v roce 1835 (a následně i o rok později při korunovaci Ferdinanda V. za českého krále) byla v rámci slavností předvedena i stylizovaná selská svatba.