Šerky, floky, pifle a bác – typické pojmy pro část Podbrdska

5. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Cvočkařský měch

Říká se „jiný kraj, jiný mrav“. Každá určitá oblast má své specifické zvyky, typická řemesla i potraviny. Jinak tomu není ani v Brdech a na Podbrdsku, konkrétně na Rožmitálsku. V Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem mají repliku zařízení, na kterém dodnes ukazují pro tuto oblast typické zaniklé řemeslo.

„Vybudovali jsme tady funkční repliku cvočkařského věřtatu, jelikož toto řemeslo je dnes zaniklé. Věřtatů byly tady na Podbrdsku desítky, ale žádný se nezachoval natolik, aby se v něm dalo znovu kovat a abychom v něm mohli vyzkoušet, jak se takový hřebíček do boty – šerka, flok, pifle – vyráběl,“ uvedl kurátor sbírek Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem Rudolf Šimek.

Vzorem pro muzejníky je video ze 40. let

„V roce 1945 natočili cvočkaře při práci ve Svaté Dobrotivé, na druhé straně Brd, a my tento videozáznam používáme jako jedinou učebnici toho, jak se vlastně ten hřebíček vyráběl. Ještě jsme tedy byli na pracovní cestě v severní Itálii, kde dodnes několik starých cvočkařů umí šerku vykovat,“ řekl Rudolf Šimek. Šerka je podle muzejníka velice složitý hřebíček, který se vyrábí na jedno nahřátí. Hřebíček následně sloužil pro zpevnění obuvi.

Cvočkařství je staré řemeslo, které do této oblasti přinesli pravděpodobně kolonisté, kteří zakládali brdskou ves Nepomuk, někdy kolem roku 1727. „Stačil k tomu v podstatě jen komín, špalky kolem výhně a měch. Bylo to velice chudé a neuvěřitelně náročné řemeslo, i na zdraví,“ uvedl Šimek. Největšího rozmachu se cvočkářství v těchto končinách dočkalo v období 1. světové války, kdy se dostalo pod ochranu státu. Každý, kdo dokázal splnit normu a vyrobil určité množství šerek, totiž nemusel na frontu. „Mnozí se dávali na toto řemeslo, ale ne všichni normu splnili, do války museli a nakonec zde zahynuli,“ dodal muzejník.

Bác nebo báč?

Typickým jídlem v oblasti Rožmitálska je dodnes často dělaný takzvaný bác nebo chcete-li báč. Podle správce Podbrdského muzea Jiřího Blažka lze užívat obě varianty. „Vezmou se vařené brambory, nastrouhají se, zalije se to mlékem, přidá se polohrubá mouka, vejce, kvasnice, nechá se to celé vykynout, dá se hodně česneku, majoránky. Vykynuté těsto se nalije na plech a posype se mákem. Dělají se spíše slabší, aby byly křupavější. Dávalo se to i v minulosti jako samostatné jídlo, k polévce. nebo druhý den na snídani. Je to taková slaná rožmitálská buchta,“ popsal recept na tento pokrm správce muzea.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio