Seznamte se: excelentní lezec a požírač kůrovce datlík tříprstý
Na Šumavě žije množství živočichů, které dnes v přírodě už běžně nespatříme. Mezi takové patří i šplhavý pták datlík tříprstý. Na první pohled nijak výjimečný opeřenec patří mezi ohrožené živočichy. Šumava je mu jedním z posledních zaslíbených míst k životu.
Datlík tříprstý patří mezi šplhavce, tedy mezi datly, strakapoudy nebo žluny. Oproti nim má jednu zvláštnost, kterou prozrazuje jeho druhový název - má jenom tři prsty. Na první pohled to jako velká zajímavost nevypadá, protože to předem prozrazuje jeho druhové jméno, ale jinak je to zvláštnost veliká. Dva prsty na jeho nohou směřují dopředu, kdežto jenom jeden jediný dozadu. Je to výjimka mezi šplhavci, kteří normálně mají prsty čtyři, a tak díky tomu se jim snáze šplhá po kmenech stromů. Pro datlíka to ovšem není hendikep, protože i s pouhými třemi prsty je excelentním lezcem.
Lidí se nebojí
Mezi jeho specifické vlastnosti patří také to, že se nebojí lidí. „Když člověk narazí na datla, nebo strakapouda, tak ti odlétají. Ovšem k datlíkovi se dá přiblížit na několik metrů a člověka si nevšímá – to je vlastnost severských ptáků," potvrzuje ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka. Datlík je glaciální relikt, takže se k nám dostal po době ledové.
Glaciální relikty jsou druhy, které osídlovaly území střední Evropy během dob ledových (glaciálů) v čtvrtohorách. Na konci posledního glaciálu ustoupily tyto druhy společně s tajícím ledovcem daleko na sever, některé izolované populace ovšem našly útočiště v chladných horských polohách třeba na Šumavě, kde se udržely až do současnosti. Často jsou glaciálními relikty rostliny nebo třeba někteří bezobratlí živočichové. Avšak glaciálních reliktů mezi opeřenci není v Česku mnoho. „Uvádí se třeba kulíšek nejmenší, sýc rousný, kos horský, datlík tříprstý. Tím jsme výčet skončili, daleko více je jich u rostlin nebo u brouků," dodává Aleš Vondrka.
Datlík tříprstý je vázaný na smrkové lesy, kde probíhá přirozený vývoj, nebo alespoň kde se ponechává určitý objem stromů napospas kůrovcům. Kůrovci jsou totiž hlavní složkou jeho potravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.