Slova z některých nářečí nám mohou přijít směšná
Přišli jsme na to během vysílání Klubu Rádia Junior s jazykovědcem Martinem Proškem z Ústavu pro jazyk český.
Spolu s vámi jsme se věnovali nejrůznějším nářečím, kterými se mluví v naší republice. A vy jste nám volali řadů případů doslova ze života.
Od pana Proška jsme se dozvěděli, že nářečí vznikla dávno před tím, než lidé začali být v kontaktu přes telefony nebo internet. Proto se sice mluvilo česky v Praze, na Svitavsku nebo třeba v Třinci, ale v každé oblasti si lidé jazyk malinko přetvářeli po svém. A to se předávalo z generace na generaci, takže dnes bezpečně poznáme člověka, který pochází z Brna, Domažlic, Zlína nebo Ostravy.
A také už víme, že existují území, kde prostě žádná nářečí neexistují. Víme to i díky vám, holky a kluci, kteří jste nám do vysílání telefonovali příklady, jak se mluví u vás. Jaká slova používáte a čemu třeba nerozumíte, když o něčem mluví babička. Ohlasy přišly třeba z Kladenska, Brněnska nebo Slezska.
Stalo se vám někdy, že jste v jiném koutě republiky než doma někomu místnímu nerozuměli? A budeme nářečími mluvit i za mnoho let, v budoucnu? Poslechněte si záznam z vysílání Klubu Rádia Junior.
Moderoval Standa. Host: Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český. Téma: nejrůznější nářečí, kterými se mluví v Česku. Jak rozumí Hanák kamarádovi z Chodska? A proč na Slovácku nedovedou vysvětlit některá slova používaná na Valašsku nebo v Krkonoších?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.