Slova z některých nářečí nám mohou přijít směšná

22. duben 2015

Přišli jsme na to během vysílání Klubu Rádia Junior s jazykovědcem Martinem Proškem z Ústavu pro jazyk český.

Spolu s vámi jsme se věnovali nejrůznějším nářečím, kterými se mluví v naší republice. A vy jste nám volali řadů případů doslova ze života.

Od pana Proška jsme se dozvěděli, že nářečí vznikla dávno před tím, než lidé začali být v kontaktu přes telefony nebo internet. Proto se sice mluvilo česky v Praze, na Svitavsku nebo třeba v Třinci, ale v každé oblasti si lidé jazyk malinko přetvářeli po svém. A to se předávalo z generace na generaci, takže dnes bezpečně poznáme člověka, který pochází z Brna, Domažlic, Zlína nebo Ostravy.

A také už víme, že existují území, kde prostě žádná nářečí neexistují. Víme to i díky vám, holky a kluci, kteří jste nám do vysílání telefonovali příklady, jak se mluví u vás. Jaká slova používáte a čemu třeba nerozumíte, když o něčem mluví babička. Ohlasy přišly třeba z Kladenska, Brněnska nebo Slezska.

Stalo se vám někdy, že jste v jiném koutě republiky než doma někomu místnímu nerozuměli? A budeme nářečími mluvit i za mnoho let, v budoucnu? Poslechněte si záznam z vysílání Klubu Rádia Junior.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.