Socha připomíná lidské pozadí. Má nás však přivést k zamyšlení
Pískovcová socha s názvem Garino je k vidění v sochařském parku Galerie Klatovy/Klenová. Jedná se o dílo umělce Maria Kotrby z roku 2002. Jde o klečící postavu člověka, kde lze na první dobrou spatřit lidské pozadí. Význam sochy je ale mnohem hlubší.
„Socha patří do cyklu Kotrbových katolických světců a vyvolává představu zhmotnělé tíhy lidské bytosti a jejího pudového základu,“ uvedla galerijní edukátorka Galerie Klatovy/Klenová Vlasta Hrabětová. S názvem sochy se pojí jméno poustevníka: „Většina lidí si pod tím jménem vybaví zřejmě poustevníka v podobě, v jaké jej vytesal Matyáš Bernard Braun v roce 1726 pro hraběte Šporka v Novém lese u Kuksu. Tehdy spoře oděný stařec vylézá po letech samoty z temného otvoru umělé jeskyně vyhloubené v mohutném pískovcovém balvanu a zděšeně se ohlíží, kdo ruší jeho klid,“ řekla Hrabětová, která pokračovala:
„Právě Jan Garinus žil pravděpodobně ve 12. století ve Španělsku a byl benediktinským mnichem v klášteře na hoře Montserrat. Pokoušen ďáblem zavraždil dceru hraběte Vinifrieda Rikildu a pohřbil ji na neznámém místě.“ Za svůj hrůzný skutek si pak Garinus sám uložil pokání – jako divé zvíře se měl od té chvíle plazit po zemi a již se nepodívat vzhůru k nebi. „Takto žil muž v jeskyni 7 let, až jej jednoho dne vyslídili lovečtí psi hraběte,“ popisovala edukátorka.
Jak to s Garinem dopadlo? Závěr příběhu vás možná překvapí, je totiž doslova zázračný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka