Staňkovsko - opomíjený kraj i kroj
Na půli cesty z Plzně do Domažlic se rozprostírá tak trochu zapomenutý kraj - Staňkovsko. Ještě v 19. století byla ovšem tato oblast známá díky svému nerostnému bohatství, sklářství a chovu ovcí, což vytvářelo vhodné podmínky pro soukenictví. Víte, jak vypadal staňkovský kroj?
Sukno a len byly odedávna ve venkovském prostředí zásadními materiály při výrobě textilu. Soukeníci ze Staňkovska ještě v 1. polovině 19. století prodávali své zboží na výročních trzích v Plzni. Po roce 1850 mohli směle jakostí sukna konkurovat strojům, ale ne cenám. Přestože se cech soukeníků rozpadl, někteří mistři tohoto řemesla zůstali stále činní ještě v 2. polovině 19. století. Údajně se sukno ze Staňkovska netřepilo, tak bylo kvalitní! A ženy ho pašovaly ovinuté kolem těla do Německa, kde za něj utržily hezké peníze.
Sukno ze Staňkovska
Barvené sukno se uplatnilo při šití oděvů venkovských vrstev obyvatelstva. Sváteční ženský oděv tvořila červená soukenná sukně sahající nad kotníky a ve spodní části zdobená hedvábnou pentlí. Ženy oblékaly také soukenné kabátky z nebarveného sukna a později barveného na temně modro. Modré sukno se užilo také na mužské kabáty, kazajky a vesty, které byly nošeny v celých jihozápadních Čechách, Staňkovsko nevyjímaje.
Náprsník, punt, korálky a sklíčka
Přestože bylo Staňkovsko obklopeno německými vesnicemi (a třeba v sousedícím Ohučově oblékaly Němky kroj „chotěšovský“) zachovala se zde osobitá sváteční varianta kroje, která byla krojovým typem hornochodských vesnic poloviny 19. století. A jak se tedy strojily selky z Hlohové, Krchleb, Horní Kamenice a dalších českých vsí na Staňkovsku? Nejvýraznějším a starobylým prvkem byl tzv. náprsník (kolem Plzně a v širokém okolí zvaný peřinka, na Chodsku poruštička). Nosily ho jen vdané ženy a vyplňoval prostor mezi šněrováním živůtku. Svobodné dívky vkládaly vpředu na hruď bohatě zdobený punt, který měl tvar zouváku. Ke zdobení peřinek a puntů používaly ženy rozličné korálky, flitry, kroucené drátky, sklíčka, a tak se aplikace třpytila a působila honosným dojmem. Nošením peřinek se tedy odlišovaly vdané ženy od svobodných.
Takto bohatý a zdobený kroj byl na Staňkovsku oblékán ještě v 80. letech 19. století, ovšem už jen při svátečních příležitostech. Chtěli byste si staňkovský sváteční kroj prohlédnout na vlastní oči? Zavítejte do nové stálé expozice Národopisného muzea Plzeňska, kde je aktuálně vystaven.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.