Svatá Cecilie a svatá Kateřina zavírají muzikanty do chléva - znáte listopadové zvyky našich předků?
Patrně nejvýznamnějším listopadovým svátkem býval 11. listopad – svátek sv. Martina, ke kterému se vázala celá řada zvyklostí. Důležitým dnem ale v minulosti býval i svátek sv. Cecilie (22. listopadu) a svaté Kateřiny (25. listopadu), kterými se uzavíraly taneční zábavy a lidové slavnosti.
Období kolem svátku sv. Martina (11. listopadu) bývalo v minulosti důležitým předělem hospodářského roku. Většina polních prací byla ukončena, skončilo také volné pasení dobytka, následoval výmlat sklizeného obilí a začaly už přípravy na další rok. Při této příležitosti bývala na selských dvorech vyplácena chasa, případně sjednávána chasa nová. Sjednáváni bývali na sv. Martina také obecní zaměstnanci (pastýři, kováři nebo ponocní). Ti bývali vypláceni formou tzv. „svatomartinského osypu“ nebo „obecní sýpky“. V obcích bývalo zvykem zavádět tzv. „Martinský pořádek“, při kterém docházelo k výběru obecních dávek, k úhradám dluhů a srovnávání veškerých pohledávek vůči obci.
Svatá Cecilie a svatá Kateřina
Svatá Cecilie (22. listopadu) byla v lidovém prostředí vnímána jako patronka hudebníků. Ti o jejím svátku v některých obcích pořádali vlastní taneční zábavu, kterou se zpravidla před adventním postem končily taneční zábavy. Dodržování tohoto zvyku bylo však rozšířenější na svátek sv. Kateřiny (25. listopadu). Říkalo se, že „Svatá Kateřina zavřela muzikanty do chléva a pověsila housle do komína.“ Svátek sv. Kateřiny už bezprostředně předcházel adventnímu postu. V tento den končívaly všechny taneční zábavy a lidové slavnosti a nastávalo období draní peří (tzv. „draček“).
Svatoondřejské věštění
Do výčtu významných listopadových svátků patří také ještě svátek sv. Ondřeje (30. listopadu). Podobně jako Štědrý večer také předvečer svátku sv. Ondřeje (a poté celý následující den) byl vyplněn věštbami svobodných děvčat o nastávajících ženiších. Dívky se jejich prostřednictvím snažily uhádnout, kdy a za koho se vdají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.