Svatoanenské poutě bývaly ve staré Plzni polovičním svátkem

„Svatá Anna – chladna z rána“. To je asi nejznámější lidová pranostika, která se každému vybaví při vyslovení jména Anna (26. července). Tato světice si ale zaslouží daleko větší pozornost. Podle legendy byla Anna matkou Panny Marie, matky Ježíše. Svatá Anna se stala jednou z nejoblíbenějších světic u nás a bylo jí zasvěceno mnoho kostelů i chrámů.

Svatá Anna pšenku žala.
Svatá Anna – chladna z rána.
Prší-li o svaté Anně, bude sladká řepa.
Jestli na svatou Annu zvětšují mravenci svá mraveniště, očekávejte tuhou zimu.
(ukázka lidových pranostik spojených se sv. Annou)

Tradiční Anenské poutě patřívaly k nejslavnějším. Ladislav Lábek se ve svých zápisech zmiňuje o slavnosti svatoanenské, která podle něj pro Plzeň bývala polovičním svátkem. Lidé se v jejím čase oddávali veselí na lukách podél Mže nebo v lochotínském sadu. Následně se vše soustředilo v plzeňském hostinci „Hamburku“, v jeho krásně vyzdobené zahradě. Velké Anenské veselice anebo dokonce průvody jsou popisovány ale třeba i v Praze. Například v Národní politice z roku 1936 se dočtete o tom, jak se „tančilo se pod širým nebem, ale především v tržnicích a panny Aninky šly v kole na roztrhání“.

Se sv. Annou je také spojená řada lidových pověr. Dříve lidé například věřili, že když někdo něco ztratil a pomodlil se ke sv. Anně, ztracenou věc opět jistě našel. Anebo že sv. Anna přicházela v podobě sudičky při narození dítěte, aby vinšovala pozitivní budoucnost. K svaté Anně se modlily zejména ženy – matky a manželky. Za svou patronku ji měly švadleny, krajkářky, ale i horníci nebo tkalci. Jméno Anna se často objevuje také v lidových písních.

Napravená hříšnice Máří Magdaléna

Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.
Svatí Máří Majdalena hodila srp do ječmena.
Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
Prší-li v den svaté Máří Magdalény, obilí i stodola se zazelení.
(Ukázka lidových pranostik spojených se sv. Máří Magdalénou)

Stejnou pozornost jako sv. Anna si v měsíci červenci ale zaslouží ještě třeba i sv. Marie (Máří) Magdaléna (22. července). V legendě o Ježíšovi hraje tato světice poměrně důležitou roli. Byla první ženou, která se rozhodla ho následovat a svůj hříšný, prostopášný život vyměnila za zbožný. Známý biblický příběh vypráví o tom, jak Ježíšovi myla nohy a potírala je vonnou mastí – přitom se kála a litovala svých předchozích hříchů.

Sv. Marie Magdaléna byla údajně krásná žena s vlasy dlouhými až na zem. Jako napravená hříšnice se pak stala patronkou holičů a vlásenkářů, ale i výrobců pudrů a parfémů. Mezi lidmi kolovala pověra, že kdo chce mít krásné a dlouhé vlasy, měl by si je stříhat právě v den jejího svátku. Ale pozor – další pověra praví, že sňatek uzavřený v tento den nebývá šťastný!

Poslechněte si Špalíček lidových písní z Národopisného muzea Plzeňska věnovaný kultu sv. Anny a sv. Maří Magdaleny!

Související literatura:

L. Lábek: Zvykosloví Plzeňska a přilehlých oblastí 1930, s. 23.
D. Šottnerová: Lidové tradice. Olomouc 2011, s. 77 – 79.
uh. Velká anenská veselice v Praze. Národní politika 1936.