Svoji Žaludeční hořkou Jana Vlková podává i návštěvám, likér jim chutná
Snížený příjem jídla a pití pročišťovacích a imunitu posilujících čajů doporučuje na přelom ledna a února autorka květinových kuchařek Jana Vlková. K tomu zažívací likér coby bonus vhodný i pro návštěvy.
Do zimních čajů Jana Vlková podle svých slov nesystematicky míchá, na co má zrovna chuť. Jde o byliny ze dvou velkých skupin. „Rostliny, které patří do složnokvětých, to znamená, že mají květy jako kopretina, ta je taková nejtypičtější. Ale patří sem třeba i pelyňky nebo různé středomořské byliny, které se pěstují na záhonech, moje oblíbená je svatolina. Ty mají účinky na podporu zažívání. A pak jsou rostliny ze skupiny hluchavkovitých, které velmi často posilují imunitu. To je např. mateřídouška, tymián, z majoránky se dělá čaj, z šalvěje atd.,“ vyjmenovává autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin.
Bylinkové čaje můžeme podle Jany Vlkové doplnit i zažívacím likérem à la Žaludeční hořká: „Opravdu ulevuje, když je člověku těžko po nějakém hodokvasu. Ale pokud z toho chceme udělat nějaké takové mlsáníčko, přidáme něco sladkého. Můžeme naředit cukerným roztokem, a když je to pořád hodně silné, dělám takovou aperitivní variantu, že likér ještě naředím bílým vínem.“
Domácí Žaludeční hořká
- Na půl litru zažívacího likéru: 500 ml čistého alkoholu, nejlépe vodky
- 1 polévková lžíce fenyklového semínka
- hrst pelyňku černobýlu
- hrst pelyňku pontického
- 10 snítek svatoliny cypřišovité
- hrst mateřídoušky
- hrst tymiánu
- 50 g cukru
- 100 ml suchého bílého vína
Všechny bylinky naložíme do alkoholu.
Necháme 40 dní macerovat, pak slijeme přes jemný cedníček.
Svaříme cukr s vodou a necháme vychladnout.
Studený roztok přilijeme k alkoholovému macerátu a necháme týden odpočinout.
Potom ochutnáme a případně upravíme. Pokud je likér příliš silný svou fenyklovou vůní, můžeme rozředit dalším alkoholem, nebo přidat trochu vína.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.